Známý brněnský sochař a kameník Adolf Loos st. (1829 či 1831-1879), otec slavného architekta, měl od roku 1865 pronajatý kamenolom v městečku Nedvědice. Měl tak k dispozici přímý zdroj nádherného bílého nedvědického mramoru, který byl v okolí využíván jako stavební a sochařský materiál již od středověku, především na hradě Pernštejně a v kostele v nedalekém Doubravníku. Nejrozsáhlejší část Loosovy produkce tvořily náhrobky a pomníky, řadu zakázek měl však i na sochařská díla a hlavně na dekorativní výzdobu architektury. Kamenickou dílnu si zařídil téměř na dohled od někdejšího městského hřbitova na Kounicově ulici v Brně, v místech, kde dnes stojí hotel Continental. Po Loosově předčasné smrti vedla řadu let závod jeho žena Marie Loosová, která si také v roce 1900 nechala postavit v Nedvědici vilku, situovanou u silnice vedoucí na hrad Pernštejn. Autor malebné přízemní stavby s červeným keramickým obkladem evokujícím režné zdivo a s výrazným orámováním oken a nárožní bosáží z bílého nedvědického mramoru není znám. O autorství architekta Adolfa Loose lze na základě formálně slohového výrazu stavby i vzhledem k velmi komplikovaným osobním vztahům matky a syna uvažovat jen zcela hypoteticky. V soupise Loosova díla by snad tato vilka mohla být oním doposud neznámým „venkovským domem u Brna“, datovaným „1896?“. Ačkoli na původním plánu, kde není dochována signatura, je uvedeno jméno Marie Loosové, majitelkami vilky byly postupně její dcery Hermína a Irma. Od roku 1908 objekt vlastnil Irmin nezletilý syn Valtr, kterého architekt Adolf Loos na přání své matky adoptoval, aby mohlo být zachováno jméno Loos v zavedeném podniku. /D. Č.