Ašský podnikatel Christofer Fischer si nechal postavit svou vilu v jihozápadní části města, u městského lesoparku. Vila je umístěna ve svahu, kde se od zadního průčelí svažuje dolů rozlehlá zahrada. Návrh vypracovala firma Köhler a Pschera, která byla na počátku 20. století jednou z nejvýznamnějších ašských firem věnujících se projektování staveb. Vila pro továrníka Christofera Fischera byla postavena podle jejich plánů z roku 1921 a je příkladem tradicionalistickým proudům v moderně. Mohutná těžkopádně působící stavba je postavena na obdélném půdorysu. Vzhledem k tomu, že je budova posazena ve svahu, má z uliční strany dvě nadzemní podlaží a obytné podkroví, kdežto ze zahrady působí jako vila třípodlažní s obytným podkrovím. Střecha je valbová s řadou pultových vikýřů. Uliční průčelí je členěno středním rizalitem s dominantním centrálním schodišťovým oknem s půlkruhovým záklenkem. V tomto průčelí je rovněž umístěn hlavní vchod do budovy, který je zdůrazněn edikulou s bosovanými polopilíři. Zadní průčelí je akcentováno dvěma rozdílně pojatými krajními rizality. První je třípodlažní na obdélném půdorysu. Jeho spodní část je prolomena dvojicí kamenných arkád. Horní část je pak upravena jako krytá veranda, která byla dodatečně zasklena. Druhý drobnější rizalit je pouze dvoupodlažní, polygonálního půdorysu. Hladké plochy fasády rozbíjí mírně vystouplé tektonické prvky: lizénové rámce, kordónové a korunní římsy a stylizovaná nárožní bosáž na zadním průčelí. Okenní otvory jsou převážně umístěny v padlých půlkruhově zakončených plochách. Slohový výraz budovy dotváří řada uměleckořemeslně pojatých detailů (okenní mříže, dekorativní lemování stavebních otvorů, zdobené vstupní dveře, ornamentální výzdoba nad okny apod.). Interiéru vily dominuje centrální schodišťová hala s krbem a s táflováním stěn v černém odstínu. Obytné pokoje v přízemí byly umístěny k jihu, tedy do zahrady, aby měly dostatek slunečního světla. Nacházela se zde jídelna se zasklenou verandou, obývací pokoj a pánský pokoj. Kuchyně a toaleta směřovaly do ulice. V patře byly z chodby přístupný hostinský pokoj, ložnice rodičů, pokoj a dvě ložnice pro děti. Samozřejmostí bylo také sociální vybavení, na jedné straně chodby se nacházela koupelna a na druhé straně toaleta. V suterénu byly umístěny obslužné a technické místnosti, jako prádelna, žehlírna a sklepy. Ve vlastnictví Christofera Fischera se vila nacházela až do roku 1945. V druhé polovině 20. století sloužila budova jako jesle. V současnosti je objekt v soukromých rukách a jsou zde umístěny ordinace lékařů. /JH