JUDr. Josef Zartner stanul ve třicátých letech 20. století v čele hospodářského, politického i kulturního života na Chebsku. Jako ředitel chebské záložny se v mnohém zasadil o její rozkvět. Spolu se svou partnerkou Emmou Hofmannovou se rozhodli vybudovat vilu, jejíž projekt vypracoval architekt Heinrich Scherrer. Sokolovský architekt, pozorně vnímající vývoj avantgardy, dokázal svým osobitým způsobem přetavovat prvky moderních architektonických trendů a umně je včleňovat do jinak tradicionalistických koncepcí. Podobně tomu bylo i v případě vily Josefa Zartnera, kde zaznívá v detailu funkcionalismus, důsledně však podřízený celkovému architektonickému výrazu poplatnému Heimatstilu.Obdélnou hmotu s typicky vysokými štíty a strmou střechou ozvláštnil Scherrer zkosením jihozápadního nároží, do něhož vložil hluboký rizalit pointovaný rozměrnými pásovými okny ve zvýšeném přízemí. V duchu Heimatstilu opatřil většinu oken dřevěnými okenicemi, některé s horizontálními pojezdy. Za půlkruhovým závětřím se vstupními dveřmi ozdobenými figurálními reliéfy se nachází předsíň zamýšlená jako sezonní šatna. Z haly se vstupuje jednak do reprezentativního obývacího pokoje, jednak do pánského pokoje. Oba prostory osvětluje mohutný okenní otvor. Do patra umístil architekt tři obytné místnosti, ložnici s šatnou a koupelnou. Na podzim 1934 byl dům zkolaudován a Josef Zartner se mohl spolu s Emmou Hofmannovou do vily nastěhovat. Po válce však byla rodina Zartnerova odsunuta a usadila se v nedalekém Weidenu. /ZČ