Rozšiřování města Ostrova za své původní hranice pokračovalo i v meziválečném období. Na lokalitách jihovýchodně, východně i severně od města, již před válkou rozparcelovaných, vyrůstaly další rodinné domy. Velké vily byly budovány především v reprezentativně pojímané Nádražní třídě. V roce 1925 se rozhodl postavit si zde svou vilu s ordinací i ostrovský okrskový (distriktní) lékař MUDr. Josef Gross. Vypracováním projektu pověřil tehdy již karlovarského architekta Karla Ernstbergera. Vila vychází plně z Ernstbergerovy koncepce rodinné vily a zařazuje se tak do souboru ostatních vil, které tento velice plodný autor navrhl a realizoval v celém pásmu severozápadních Čech. Jednopatrový objekt se zvýšeným přízemím a strmou valbovou střechou má uliční průčelí zvýrazněno středním převýšeným rizalitem a vstupním portikem s kanelovanými pilíři. V parapetech oken je jinak hladká fasáda členěna střídmým ornamentálním dekorem. Na pilířcích vstupního schodiště, na balkonku nad portikem i na atice rizalitu byly umístěny barokizující dekorativní vázy. Ve stylové jednotě architektury a užitého umění jsou realizovány i vstupní dveře s dekorativní mříží, okna a další prvky uměleckého řemesla interiéru. Německý vliv se tu projevil zejména v těžkých hmotách a tvrdých liniích. Dispoziční řešení je rozvíjeno v systému anglické cottage - vstupní hala se schodištěm do patra s propojením rodinného domu do důmyslně komponované zahrady. V přízemí se nacházela ordinace, v patře byt. MUDr. Josef Gross byl v Ostrově společensky činný. Po druhé světové válce byla vila zabavena a upravena na několik bytových jednotek. Přesto se zde zachovalo krásné vnitřní dřevěné schodiště se sloupky a zábradlím, a kupříkladu i ústřední topení s originálními regulačními ventily. /LZ