V dnešní ulici Na Vrchu vzniká na přelomu století reprezentativní vila textilního továrníka Gustava Fischera juniora. Návrh vily vypracoval v roce 1896 Johann Köhler z Aše. Na této vile pro Fischera jr. opouští Köhler čistý historismus, ve kterém doposud navrhoval, a do svého projektu zapracovává motivy místního lidového stavitelství. Romantizující stavba vily je zasazena do rozlehlé zahrady. Budova je situována na západní straně pozemku v dostatečné vzdálenosti od ulice. Objekt nemá jasně určené hlavní průčelí. Všechny strany jsou řešeny obdobným způsobem. Je to dáno i tím, že hlavní vstup je netradičně umístěn na okoseném nároží vzniklém mezi dvěma rizality. Vchod je akcentován představeným kamenným schodištěm, které vzhledem ke svému konkávně projmutému půdorysu a rozšiřující se spodní části, působí velmi dynamickým dojmem. Vstupní část je dále zdůrazněna v patře nasazeným balkonem a vysokou dlátkovou střechou. Základní čtvercový půdorys vily je rozšířen o četné rizality, vstupní schodiště, nárožní věžici a balkony. Hmota stavby se tak stává členitější. Rizality o šířce jedné okenní osy jsou pravidelně rozmístěny na jižním, východním i západním průčelí. V rovině střešního pláště jsou zakončeny trojúhelníkovými štíty s předsazeným dřevěným vyřezávaným rámováním. Severovýchodnímu nároží vily dominuje polygonální věžice, jejíž poslední patro je tvořeno vyřezávaným bedněním. Je ukončená vysokou strmou jehlancovou střechou. Základní plocha fasád je tvořena cihlovými obklady v pískovém odstínu. Ty jsou doplněny iluzivním hrázděním provedeným v omítce, na které navazuje dřevěné iluzivní hrázdění štítů. Na výzdobě ploch fasád se značnou měrou podílejí i edikuly kolem stavebních otvorů. Vnitřní dispozice vily byla pojata v tradičním funkčním rozdělení: v suterénu byly umístěny sklepy a ostatní obslužné místnosti, v přízemí byly z ústředního komunikačního koridoru přístupny jednotlivé pokoje (kuchyně, jídelna, salon a obývací pokoj), v patře se pak nacházely jednotlivé ložnice, pokoj pro hosty a koupelna, podkroví sloužilo pro obsluhu a jako úložné prostory. V domě byly dvě toalety, které byly přístupné z podest schodiště. Na výzdobě interiéru se podílí štukové prvky stěn a stropů, kované zábradlí kamenného schodiště, terakotová podlaha s dekorativním motivem a kazetové či řezbou zdobené interiérové dveře. Vila byla v druhé polovině dvacátého století upravena pro potřeby Dětského domova. Tomuto účelu slouží do současnosti. /JH