Na přelomu 19. a 20. století se pozornost movitých chebských stavebníků začala obracet do oblasti Geiersbergu, dnešní Goethovy ulice. Na hřebeni kopce s působivým výhledem do údolí řeky Ohře vyrostla v letech 1907–1908 jako první vila průmyslníka Karla Kreuzingera. Vila, jež se svým architektonickým výrazem ocitá na hranicích rané moderny, náleží k nejvýraznějším stavbám předválečného Chebu. I když autor projektu zůstává doposud neznámý, je zřejmé, že jej zprostředkoval Kreuzingerův švagr Adolf Niklas, civilní stavební inženýr v Teplicích, jenž měl rozhodující vliv na stavební aktivity rodiny. Architekt se tvarem štítů s nápadným přesahem střechy, užitím charakteristického přízemního arkýře v uličním průčelí i dalšími detaily inspiroval tzv. Modrým domem, který v roce 1904 vznikl podle projektu Josepha Marii Olbricha v Darmstadtu. Stylový výraz propůjčuje stavbě zejména elegantní kombinace hladkých ploch omítek s podezdívkou z hrubě tesaných žulových kvádrů. Fasádu vily ozdobil jen jednoduchý geometrický dekor dochovaný zejména na sloupech lodžie a arkýřích. Po dispoziční stránce zaujme zejména schodišťová hala, která spojuje reprezentativní místnosti v přízemí s privátními prostorami v horním podlaží. Halu osvětlují vitrajová okna s výjevem alpské jezerní a středomořské krajiny. V prostoru schodiště se zachovalo dobové táflování s jednoduchým ornamentem, vestavěné skříně a skleníky. Po druhé světové válce byla rodina Kreuzingerů odsunuta a její majetek znárodněn. Později se do vily nastěhoval Okresní dům pionýrů a mládeže. Vedle adaptace suterénních místností na garáž (1968) narušila nejcitelněji architektonický výraz vily železobetonová přístavba k jejímu zadnímu traktu v letech 1978–1979. /ZČ