Augusta Herziga lze po právu řadit mezi otce zakladatele Mariánských Lázní. Místní rodák, jenž vystudoval ve Vídni všeobecné lékařství a chirurgii, působil od roku 1863 v lázeňském městě jako praktický lékař. Opakovaně v letech 1873–1880 a 1892–1899 zastával post starosty města. Za jeho úřadování dosáhly lázně mimořádného rozvoje. V roce 1869 se Herzig obrátil na mariánskolázeňského stavitele Friedricha Zicklera, aby mu vypracoval projekt vily v příkrém svahu u dnešní Anglické ulice. Architektonické řešení, které Zickler stavebníkovi předložil, se svým empírovým cítěním vracelo hluboko do první poloviny 19. století. Jednopatrovou vilu se suterénem rozvrhl stavitel na půdorysu mírně protáhlého obdélníku. Do osy východního průčelí situoval dominantní „chrámový“ portikus s kanelovanými sloupy a pilíři opatřenými jónskými hlavicemi. Ústřední prostor dispozice tvořil v patře reprezentativní sál, který se ovšem nedochoval, stejně jako původní prostorové rozvržení. V roce 1896 získal budovu MUDr. Eduard Kraus, který si v prostorách vily zřídil institut s tělocvičnými přístroji pro švédskou gymnastiku podle doktora Zandera. Od roku 1937 byla vila využívána jako Legionářský léčebný dům. Dnes se v nově rekonstruovaném objektu nachází hotel. Autor vily Friedrich Zickler náležel v šedesátých až osmdesátých letech 19. století k nejaktivnějším mariánskolázeňským stavitelům. K jeho nejvýznamnějším stavbám náleží objekt městského divadla (1868) a pavilon Lesního pramene (1869), hojně čerpající z klasicizujícího tvarosloví. Vila Herzig, dnes Patriot, patří mezi nejcharakterističtější příklady citace palladiánských principů ve vilové architektuře západočeských lázní. /ZČ