Projekt vily veterinárního lékaře a vrchního veterinárního rady v Karlových Varech Maxe Reinera vypracoval architekt a stavitel Franz Ott z Chodova. V dubnu 1928 předložil tři varianty, které se ovšem lišily pouze mírou dekorace na fasádách a materiálovým řešením konstrukce otevřené lodžie. Stavbu vedl a realizaci prováděl v zimním období 1928–1929 Karl Anton Ott se svou stavitelskou firmou z Nejdku a Chodova. Dvoupatrová vila se zvýšeným přízemím a dvěma suterény byla postavena na lehce obdélném půdorysu, z něhož vystupují na severní i jižní straně rizality. Zajímavostí jsou zaoblená nároží. K severnímu schodišťovému rizalitu se přimyká ve zvýšeném přízemí otevřená lodžie (veranda), vynášející v prvém patře balkon. Na východní straně je připojena dvoupodlažní lodžie s balkonem ve druhém patře. Nakonec tedy po vzrušených debatách na stavebním úřadu byla realizována varianta se zděnými lodžiemi. Vstup do objektu je situován ze severozápadního nároží po předloženém schodišti s odstupňovanou parapetní zídkou osazenou dekorativními koulemi. Vstup kryje vstupní lodžie, portikus se dvojicí toskánských sloupků, shodných se sloupky ostatních lodžií. Okna jsou rámována štukovými paspartami. Dveře na lodžie, stejně jako okna na západním průčelí, jsou doplněny drobným trojúhelným frontonem. Ten je, stejně jako dekorativní koule u vstupu a sloupy lodžií, zřetelně inspirován charakteristickým tvaroslovím, které používal architekt Karl Ernstberger. Boční okna schodišťového rizalitu, osvětlující mezipodesty, byly provedeny elipsovité. Dispoziční řešení se nijak nevymykalo z klasických realizací počátku 20. století. Ze schodiště v severním schodišťovém rizalitu se vstupovalo do chodby, předsíně, a dále do kuchyně, obytného pokoje, dvou ložnic a pokoje pro hosty. Dále zde byla jedna větší a jedna menší koupelna, záchod a spíž. Ve sníženém přízemí, prvém suterénu byl menší byt společně s prádelnou. Vila je po poměrně citlivé obnově, ovšem v době přípravy podkladů pro knihu byla nabízena k prodeji. /LZ