Robert Seiler, majitel chebské Přádelny česané a pletací příze R. Seiler & Co., se v polovině 20. let rozhodl vybudovat v dnešní Sadové ulici reprezentativní vilu. Vypracování projektu vily svěřil architektu Karlu Ernstbergrovi, krátce předtím usazenému v Karlových Varech. Žák Otto Wagnera a někdejší spolupracovník Leopolda Bauera předložil továrníkovi návrh vily, v jejímž architektonickém výrazu získaly nadvládu zejména klasicistní evokace. Hmotu na obdélném půdorysu zakončenou vysokou valbovou střechou pročlenil Ernstberger sloupovými lodžiemi v jižním a západním průčelí. Do parapetů pak vložil jeden ze svých typických ornamentů – plastický kruhový terč. Jejich středy zde vyplnily reliéfy s textilní tematikou. V roce 1926 Robert Seiler zemřel a dokončení stavby se tak ujal jeho nejstarší syn Otto. Pod jeho taktovkou došlo k úpravám projektu a jistému posunu od neoklasicizující koncepce k moderně. Střízlivý dekor byl ještě více potlačen a k zdůraznění se tak dostaly čisté plochy hrubé omítky. Po dispoziční stránce bylo přízemí a první patro vily řešeno obdobně. Jednotlivá podlaží propojovalo schodiště vedené v rizalitu severního průčelí. Ze schodiště se vstupovalo do rozlehlé haly v ose celkové dispozice. Hala sloužila jako centrální komunikační prostor a propojovala všechny místnosti v podlaží. Privátní pokoje byly situovány v západním traktu, jídelna a ložnice v jižním. Po válce byl textilní podnik i s vilou Seilerům znárodněn a přešel do vlastnictví n. p. Přádelny vlny. V roce 1950 došlo k adaptaci objektu na mateřskou školu, ovšem bez větších rušivých zásahů. /ZČ