V lázních Kyselka se nachází i nezbytná vilová čtvrť. Byla situována na levém břehu Ohře. Unikátně dochovaný zastavovací plán z roku 1874, jehož autorem byl zřejmě Theodor Zenker, podává komplexní představu zamýšleného mohutného rozvoje celé lokality. Na okraji lesa a staré cesty do Nové Kyselky (Rittersgrün) mělo být podle návrhu nové zástavby postaveno celkem devět vilových objektů. Z velkorysého projektu byly posléze realizovány čtyři vily. V roce 1878 byla postavena vila Bohemia (čp. 25), roku 1881 sousední vila Hungaria (čp. 26) a v roce 1883 vila Austria (čp. 28). Jako poslední byla realizována vila Imperial (čp. 29) v letech 1890–1892. Celá lokalita bývala nazývána Villenviertel (Vilová čtvrť). Naproti za řekou vznikly u bývalého vodoléčebného ústavu ještě vily Felseck a Saxonia. Všechny vily jsou jednopatrové, situované směrem k vycházkové cestě kolem břehu řeky Ohře. Vily sloužily k sezonnímu ubytování lázeňských hostů a zaměstnanců akciové společnosti Heinrich Mattoni. V průvodcích se nabízelo ubytování ve vilách s kompletně zařízenou kuchyní pro delší pobyt i mimo lázeňskou léčebnou kúru, nebo na celou sezonu. U všech vil bylo zdůrazňováno, že mají prostorné lodžie s výhledem do lázeňského parku. Zahrádky před objekty byly upraveny ve formě pravidelných parterů s drobnými altánky a pergolami. Nejmohutnější a nejvelkolepější byla vila Imperial (čp. 29), postavená pro syna Heinricha Mattoniho, Leo Mattoniho, v letech 1890–1892 podle plánů vídeňského architekta Karla Häybecka. Po roce 1950 byly vily adaptovány pro účely zdravotního střediska, obvodního a zubního lékaře a mateřskou školu. Části vil i nadále sloužily, a do dnešních dnů také slouží, k bydlení. Přes veškeré druhotné zásahy jsou objekty velmi hodnotnými příklady předměstských vil, dokládajícími uplatnění dobových architektonických vlivů v severozápadních Čechách, navíc spojené s tak význačnou postavou karlovarské historie, jakou byl Heinrich Mattoni. /LZ