František Kolovrat-Libštejnský, nejvyšší purkrabí Království českého, vystavěl roku 1817 pro povznášející a děděné umění zručných obyvatel hor Růženinu huť ve Skuhrově nad Bělou. Její správou byl v roce 1865 pověřen báňský inženýr Josef Porkert. Jeho synové Vilém a Eduard v roce 1896 odkoupili huť od hraběnky Olgy Kolovratské-Libštejnské. Vilém zakoupil roku 1899 domek čp. 59. Když se mu v roce 1905 narodil syn Vilém mladší, byl objekt rozšířen tak, že dostal charakter vily („Stará vila“). Druhou vilu rodiny Porkertových, čp.58, postavil Vilém mladší v letech 1931–1932; nazývána byla „Novou vilou“. Místem stavby se stala parcela nedaleko „Staré vily“, zastavěná původně domkem a stodolou. Základem architektonického ztvárnění nové stavby byly prvky maurského slohu. Vilém mladší se stal stavebníkem již ve svých šestadvaceti letech, po návratu z cest po Evropě a Spojených státech, kde získával zkušenosti jako zaměstnanec v různých strojírenských firmách. Ve Skuhrově nastoupil jako společník a obchodní ředitel firmy J. Porkert, slévárny a strojírny, do té doby úspěšně řízené jeho otcem, Vilémem starším. Pro námět svého budoucího rodinného sídla si ale nejel do Španělska. Byla to Amerika a stavbu provedl jako kopii podle amerického časopisu. Architektem stavby byl Oto Ployer, příbuzný rodiny skrze svoji sestru Miluši, která byla švagrovou Viléma mladšího. Zpracoval návrh vily a umístil ji na rovinné prostranství pod zalesněný ostroh s protékající řekou. Vilu stavěla pražská firma Hlaváček a Müller. Dům byl založen na železobetonové vaně s podlahou sklepů pod úrovní řeky Bělé. Velmi prostorné schodiště v hlavním průčelí propojuje zahradu s verandou ve zvýšeném přízemí, s možností vstupu na venkovní terasu a do centrální schodišťové haly. Z ní je přístup do jídelny, knihovny, obývací místnosti, dvouramenným schodištěm do patra a podkroví, a kulečníkové síně – ta má též samostatný vchod z kryté rampy pro příjezd automobilem. Přízemí s prostornými místnostmi odpovídá záměru reprezentace, rovněž tak prostory patra a podkroví, kde jsou soustředěny ubytovací pokoje a ložnice. Vnější vzhled domu je romantický, pohádkově členěný prvky a konstrukcemi v orientálním uspořádání. Porkertovi bydleli ve vile do ledna 1949. Vila má dnes majitelku holandského původu, která v roce 2007 ukončila generální obnovu vily v jejím původním historickém ztvárnění.  /RR