Plány rodinného domu frýdlantského advokáta židovského původu S. Glücka vypracoval místní stavitel Rudolf Hampel (1867-1935). Ten se autorsky i realizačně podílel na řadě staveb v regionu. Pro stavbu byla vybrána parcela při dnešní ulici Mládeže nacházející se severně od náměstí. Třípodlažní podsklepenou vilu obdélného půdorysu Rudolf Hampel začlenil do zahrady, ve které se dosud zachovaly pozůstatky původního konceptu osázení zelení, kamenný bazén a drobná stavba garáže. Uliční průčelí je řešeno symetricky ve vztahu ke střední převýšené části zasahující do mansardové střechy. Plochy fasád pojaté v režné stříkané omítce jsou členěny pilastry, výraznou korunní římsou, balkony a geometrickou i figurální výzdobou v podobě puttů. Vila sloužila nejen jako rodinné sídlo, ale byla i místem zavedené advokátní praxe. Oba provozy se podařilo poměrně úspěšně oddělit i díky samostatným, symetricky umístěným vstupům na bočních průčelích. Ve sklepě se nacházelo technické a skladovací zázemí domu, v přízemí byla provozována advokátní praxe. Ústřední místností patra byla dvorana s galerií přesahující přes dvě podlaží, která v sobě soustřeďovala jak reprezentativní, tak i komunikační funkci v podobě dubového zalomeného schodiště. Dvoranu obklopovala kuchyň, přípravna jídel, dále jídelna rozšířená o prostor rizalitu, zimní zahrada a pravděpodobně budoár paní domu. Místnosti druhého patra přístupné z galerie náležely k soukromé části domu. Nacházela se zde ložnice rodičů, koupelna, dětský pokoj a ložnice, fotokomora a hostinský pokoj. Část podkroví byla zobytněna a sloužila s největší pravděpodobností k ubytování služebného personálu. Glückově rodině byl dům zabaven ve prospěch Velkoněmecké říše v roce 1942. Po válce vila sloužila jako jesle a následně jako Dům dětí a pionýrů. V letech 2005–2006 proběhla rekonstrukce objektu, který je nyní využíván pro mimoškolní aktivity mládeže. Pozdně secesní vila vybudovaná pro Glückovu rodinu je svým pojetím velmi blízká tvorbě drážďanského architekta Rudolfa Bitzana. V časopise Der Architekt z roku 1903 se můžeme setkat s několika Bitzanovými nerealizovanými návrhy rodinných domů ve Frýdlantu v Čechách. Není tedy zcela vyloučeno, že i na Glückově vile se mohl tento významný architekt autorsky podílet. Objekt je památkou zapsanou v rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek ČR pod číslem 101244.