Vila sklářského magnáta Josefa Riedla ml. stojí nedaleko centra Desné na pozemku, na kterém se v letech 1839–1851 rozkládaly vodoléčebné lázně. Architektonický návrh byl údajně vypracován v ateliéru Krajinské stavební společnosti v Lublani, vlastní projekt zpracoval jablonecký architekt Arwed Thamerus a stavbu provedl stavitel Stefan Umann z Dolního Polubného. Interiér vily zařizovala pražská firma arch. Jindřicha Röhrse. Jedná se o budovu se značně členitým půdorysem, která má polozapuštěný suterén a tři nadzemní podlaží. Třetí podlaží je zakomponováno do vysoké členité valbové střechy kryté břidlicí. Vstupní průčelí zvýrazňuje věžička. Věžovité zakončení provedené pomocí oplechovaných nástavců má i řada různě velikých vikýřů, štítů a rizalitů. Z původní kovové koruny se na střeše dochovala pouze část. Stejně jako střecha jsou i mimořádně bohatě členěné fasády. Zde se uplatňují různé rizality, arkýře, balkóny a terasy. Z bílých fasád vystupují bosy z žulových kvádrů, které byly použity i na podezdívku. Další ozdobou jsou umělecky zpracované kovářské prvky. Štukový dekor byl použit pouze pod korunní římsou. V zajímavém kontrastu proti bílé fasádě a tmavým kamenným prvkům jsou hrázděné štíty s výplněmi z ostře pálených cihel. Riedlovi byli velmi zámožní, což se projevilo i na vnitřním vybavení vily. Stropy byly bohatě zdobené štuky. Nešetřilo se na dřevěném obložení, ani na těžkém vyřezávaném nábytku. Nezbytnými doplňky byly lovecké trofeje. Riedlovský mobiliář byl v poválečném období rozchvácen, zachovalo se v podstatě pouze to, co bylo pevně spojeno se stavbou. Syn Josefa Riedla ml.,Walter Riedel, který se silně angažoval v nacistickém hnutí, musel i s rodinou po roce 1945 vilu opustit. Budova pak byla využívána k různým účelům. Dnes patří městu Desná v Jizerských horách. Je zde mateřská škola a kulturní středisko s knihovnou a malým muzeem. Riedlova vila představuje typ reprezentačního sídla významného podnikatele. Je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod číslem rejstříku 12785/5-5598.