V roce 1828 založená Rudolfova huť ve Vítkovicích vtáhla do té doby arkadickou krajinu do víru industrializace. Roku 1843 se majitelem Vítkovických železáren stal baron Salomon Mayer Rothschild, který byl nucen za své listopadové návštěvy toho roku bydlet v malé vile přímo v areálu závodu. Proto záhy proběhla jednání o výstavbě nového honosnějšího domu poblíž železáren. Plány tzv. Centralhausu z března 1847 vypracoval Anton Kraus, pravděpodobně starší bratr známého ostravského stavitele Josefa Krause (1828-1881), původem z Tachova. Pozdně empírová budova patří k rozšířenému typu předměstské vily. Obě hlavní průčelí jsou zvýrazněna mělkými rizality s trojúhelníkovými štíty, před zahradním průčelím je představena pětiosá litinová arkáda. Zvalbená střecha domu byla završena v linii příčné osy nevysokou věží s terasou. V centru dispozice se nachází dvojlodní chodba, na kterou navazuje dvojramenné hlavní schodiště, obojí nesené sloupy s hladkými dříky a korintskými hlavicemi. Absence náročnější výzdoby ukazuje, že dům byl uvažován spíše jako občasné místo pracovních pobytů. Později sloužil jako ředitelská vila. Bydlel v ní například za svého působení v pozici generálního ředitele Vítkovického horního a hutního těžířstva v letech 1876-1893 Paul Kupelwieser. Posledním význačným obyvatelem ředitelské vily byl před druhou světovou válkou generální ředitel Gustav Federer, známý sběratel evropského moderního umění. Po druhé světové válce byla vila přestavěna na kancelářský objekt. V přízemí působila vítkovická technická knihovna a v patře podnikové muzeum. Nyní probíhá razantní rekonstrukce vily na reprezentativní sídlo vedení firmy Vítkovice, a. s. podle projektu pražské kanceláře Ranný Architects. Objekt je evidován jako kulturní památka s rejstříkovým číslem 23865/8-2753.  /MS