Jana Raschková se svým manželem Emilem Raschkou se rozhodli postavit na pozemku na okraji obce nedaleko Opavy malý a úsporný rodinný dům, moderní sídlo mladé rodiny podle návrhu architekta Pavla Nasadila (1975). Přáli si stavbu kompaktní, současně však s jasným vymezením prostor obslužných a obsluhujících, něco takového, jak o svých stavbách uvažoval již americký architekt Louis Kahn. Na základě uvedeného požadavku vytvořil architekt jasný koncept nové podoby venkovského bydlení, vtělený do konstrukce a výrazu domu. Umístil jej podélnou osou rovnoběžně s vrstevnicemi v horní části svahu nad údolím, v němž se rozkládá vesnice. Vrstevnice se vpisují doslova i do interiéru v podobě jednoho schodišťového stupně, oddělujícího v přízemí severní obslužnou část s kuchyňským koutem a schodištěm od jižní s velkou, zčásti dvoupodlažní halou. Na tu v patře navazuje dětský pokoj, prostorová rezerva pro druhý dětský pokojík, ložnice manželů a koupelna. Z vnějšího pohledu je zvolené rozdělení zřetelné v otvorech, jimiž se stavba otevírá do okolí. Na severní straně směrem do polí to jsou malé a úzké štěrbiny. Ráz tohoto průčelí sám autor přirovnává k betonovým bunkrům československého opevnění. Jižní strana směrem k obci je prolamována působivou hrou rozměrných, horizontálně i vertikálně protáhlých otvorů. Striktní geometrie hranolové stavby je zvenčí ozvláštněna přístřeškem hlavního vstupu na západní a dřevěným, černě natřeným arkýřem na východní straně. Spojnice mezi postranními frontami vedou přízemím i patrem v podobě komunikačních tras a s nimi spojených průhledů, naznačených i štěrbinou ve střední arkýřové příčce. Přísný vnější vzhled se dovnitř promítá materiálovou, tvarovou a barevnou střídmostí, kterou harmonicky doplňuje bohatství prostorových zážitků, průhledy interiérem a do krajiny.  /MS