Otto Reichner (1888–1961) absolvoval vídeňskou techniku a po praxi v Berlíně, Hamburku a ve Vídni se usadil ve svém rodném městě Opavě, kde působil jako první a načas jediný samostatný projektant. Ještě před připojením pohraničí k Německu v roce 1938 přesídlil na Slovensko a v Rájeckých Teplicích byl činný až do roku 1960. Vila strojního inženýra Bruno Vogela je první Reichnerovou významnější realizací, kterou známe. Její architektonické pojetí je spíše tradiční a lze je situovat na pomezí kultivovaného moderního neoklasicismu a regionálně zabarveného romantismu. Od bílých krychlí, jež v té době navrhovali avantgardní architekti, se dům liší nejen valbovou střechou, ale také svým hmotným účinkem, uzavřeností vůči vnějšímu prostoru a kompoziční kázní. Jednoposchoďová budova vyrůstá z obdélného půdorysu, její hmotu modeluje v čelní fasádě středový rizalit s terasou, zatímco ze zadní a pravé boční fasády vybíhají otevřené balkony. Průčelí jsou symetrická, prolomená pravidelným rytmem menších okenních otvorů a členěná energickými horizontálami říms. Za touto introvertní skořápkou se skrýval luxusní interiér, nabízející klid a pohodlí velmi náročnému obyvateli. Vnitřní dispozice je organizována kolem centrální haly, prostupující oběma podlažími. Z ní je v přízemí přístupná větší místnost s prosklenou vnější stěnou a výstupem na balkon, s dochovanými dřevěnými obklady stěn a nástropním štukovým zrcadlem. Můžeme usuzovat, že původně sloužila jako jídelna. Dále k hale přiléhají dva volně propojené prostory, navzájem oddělené jen zasouvací stěnou. Do suterénu architekt umístil zimní zahradu.  /JV