Za obcí Nekoř, vzdálené jen několik kilometrů od vodního díla Pastviny, jehož přehradní stěny se koncem třicátých let ujal Kamil Roškot, realizoval v loňském roce svůj rodinný dům architekt Patrik Zamazal (1973). Absolvent pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové dnes patří k nemnoha architektům specializujícím se na dřevostavby. Od roku 2000 je navrhuje ve vlastní kanceláři. Mimoto působí v ateliéru profesora Petra Keila jako jeho asistent. Přestože část svého času věnuje pedagogické práci, může se pochlubit portfoliem vynikajících staveb, které spojuje mnoho charakteristických rysů. Vedle materiálu, kterým je mnohdy neopracované dřevo, je to především prostá a přirozená krása i jistá dávka enviromentalismu. Zamazalovy stavby, které umějí přirozeně stárnout, jsou ekologické. Bez nadsázky je tak můžeme označit za synonymum architektury tzv. trvale udržitelného rozvoje. Na architektově práci je dále sympatická jejich nízká pořizovací cena. Na jedné straně ji snižuje americký konstrukční systém two by four, na straně druhé jednoduchost stavby podobná montáži, kterou po zaškolení odborníkem zvládne i průměrně manuálně zručný intelektuál. Svépomocné stavění má ale ještě jeden nesmírně pozitivní aspekt. Stavba domu, představující v těchto případech tvůrčí proces, do kterého je vtažena celá rodina, významně napomáhá k utváření silně emotivního vztahu k samotnému domu, bez něhož si skutečný domov lze jen stěží představit. A přesně takový je architektův vlastní rodinný dům, založený na pilotech, které mají své opodstatnění. Zakládání stavby je rychlejší a levnější, navíc tu lze recyklovat stavební materiály. Dům, který je oděn v modřínovém plášti, představuje jednoduchou geometrickou architekturu, využívající kontrastu dvou podlouhlých kvádrů, z nichž jeden předstupuje před druhý. Ryze minimalistickou estetiku dále posiluje absence okenních rámů, které v případě úsporných nízkoenergetických domů, kde výměna vzduchu probíhá pomocí sofistikovaných technologií a navíc ve stavbě nesené dřevěnou konstrukcí není ani zapotřebí. Funkci okenních rámů zde supluje sama dřevěná konstrukce domu, do níž jsou dvojskla vsazena. Je to účelné a přitom krásné stejně jako tzv. zelené střechy, kterých architekt hojně používá. V létě stavbu chrání před přehřátím, naopak v zimě zabraňují jejímu promrznutí. Zamazalův vlastní rodinný dům s prostými, leč prostornými interiéry je zkrátka promyšlené a krásné dílo. /JP