Rodinný příbytek Gustava a Josefy Poršových vyrostl v průběhu roku 1930 na nárožní parcele ve vilové čtvrti jihozápadně od náměstí. Žádost o povolení ke stavbě domu Poršovi podali 6. května, stavební práce započaly krátce poté dne 15. května a k poslednímu prosincovému dni téhož roku byla stavba dohotovena. V zahradě volně situovaný jednopatrový dům se k ulici obracel kratší severní stranou s asymetricky posazeným vstupem.V úrovni patra předstupovala před líc robustní hranolová hmota prolomená rozměrným a téměř souvislým okenním pásem. Frontě západního průčelí byla předložena obdélná přízemní veranda, nad níž stěnu domu prokrajovalo velké trojdílné okno schodišťové haly. Podle stavebních plánů se na předsíňku těsně napojovala dlouhá, zelení obrostlá pergola s trámovou konstrukcí. Širší horizontály oken prořezávají také východní podélné průčelí stavby, zatímco na jižní straně je objem domu protažen do zaobleného přízemního arkýře s otevřenou terasou v patře. Obytná náplň domu se dispozičně asi příliš nelišila od sousedních vilek. Sled místností byl specifický jen v patře, kde se odvíjel od umělecké profese stavebníka – známého malíře Českomoravské vysočiny a kraje Železných hor Gustava Porše. K severní straně se obracely „výstavní sál s atelierem, ku straně jižní obrazárna jakožto skladiště a hostinský pokoj“. Chrudimský rodák Gustav Porš (1888–1952) se ve Skutči usadil krátce po návratu z cesty na Balkán v roce 1922. Mezi sběrateli se prosadil plenérovými obrazy v duchu impresivně laděného realismu, když „za svými motivy prochodil v zimě v létě mnohé podrážky“ (Věroslav Porš). Po onemocnění plic tvůrce maloval svá krajinářská plátna, z nichž mnohdy „přímo čišel ostrý horský mráz“, v teple ateliéru své skutečské vily. /PP