Dynamický průmyslový rozvoj německých Svitav v poslední čtvrtině 19. století s sebou přinášel také horečnatou stavební aktivitu. Nejschopnější místní stavitelé Johann Bier, Julius Randa, Václav a Jaroslav Ryschawy nebo Ludwig Roika chrlili návrhy typologicky pestré směsi novostaveb (rezidenční vily, veřejné budovy, finanční ústavy, dělnické okrsky s řadovou zástavbou), jimiž postupně obalovali historické jádro města. V konjunkturálním období devadesátých let si nechal továrník a politik Johann Budig (1832–1915), který díky výnosným textilním dodávkám armádě mohl neustále rozšiřovat spektrum svého podnikání, postavit rodinnou rezidenci, vycházející z dobové obliby tzv. norimberské neorenesance s typickými znaky cihelných obkladů průčelí a strmých štítů doplněných atikami, věžičkami a pilířky. Jednopatrovou vilu s fasádou obloženou bílými lícovkami kryje valbová střecha s převýšenou střední částí. Nároží domu i hrany mělce předstupujícího středního rizalitu, který vybíhá do dvouetážového štítu, zdobily plastické bosy. Ostře řezané a z líce fasád předstupující okenní šambrány ozvláštněné místy nástavci z červených režných obloučků zajistily hlavnímu průčelí efektní plastickou modelaci. Ve stopě střední osy domu vyznačené sloupovým portálovým vstupem prochází valeně zaklenutý průjezd, v jehož zadní části se po pravé straně otevírá nástup ke schodišti do patra trojosou arkádou s antikizujícími hlavicemi. V původní podobě byla vila bez bočních traktů, jejich místo zabíraly jen přízemní hospodářská stavení. Začátkem 20. století byly ale dřevěné budovy zbořeny a směrem do zahrady bylo postaveno levé obytné křídlo, v patře zakončené nárožním válcovým rizalitem./ PP