Arnold Löw-Beer, potomek rozvětvené rodiny, jejíž členové se v podnikání orientovali na textilní a soukenický průmysl, rozestavěl ještě před první světovou válkou v Půlpecnu reprezentativní vilu. Autor stavby nebyl doposud rozpoznán. Hřmotný korpus vily obdélného půdorysu je usazen do prudkého svahu nad silnici, zčásti přitom stojí na uměle navršené terase. Nevšední konfigurace třípodlažní hmoty domu, její střídmá, ale výrazově bohatá dekorace fasád a rafinované dispoziční řešení stavbu stylově zakotvují mezi pozdní středoevropskou secesí a modernou, s jejímiž principy byl projektant vily – zdá se – velmi dobře obeznámen. Působivá je modelace hlavní pohledové fronty vily, z jejíž levé líce vybíhá v I. patře hranolové těleso arkýře a nad ním se tělo domu kontrastně otevírá zahloubenou nárožní lodžií. Hlavní vstup rámuje půlkruhový sloupový portikus, vynášející patrový arkýř s výklenkem zimní zahrady. Dochovanými originálními dveřmi se procházelo do mramorového foyeru, kterým se po schodišti (projevujícím se půlválcovým patrovým arkýřem na severním boku vily) stoupalo až do centrální dvorany ve II. podlaží, do níž vedlo i zahradní křídlo s terasou. Centrální hala byla obložena dřevěnými obklady a látkovými tapetami s rostlinným dezénem. Podle vzpomínek pamětníka byly ve dvou etážích haly „zavěšeny od stropu skleněné barevné arkády se světly“. Dům byl na svou dobu vybaven moderním zařízením, např. ručním etážovým jídelním výtahem; elektřina pro jeho provoz byla odebírána z rodinného závodu. Díky velké míře dochovaných originálních detailů byla vila v říjnu 2006 prohlášena za kulturní památku. V současnosti je dům za podpory Pardubického kraje rekonstruován. /PP