Elegantní solitérně stojící jednopatrový dům s křehce pročleněnými hmotami, stylově lavírující na pomezí rostlinné secese a rané moderny, si na Kateřinském předměstí v Chrudimi nechal postavit Oldřich Sýkora (1861–1945), profesor cizích jazyků a pozdější ředitel místní obchodní akademie. Díky přátelství své choti Hermíny s Bertou Kotěrovou, manželkou Jana Kotěry, se Sýkorovi podařilo uvázat k projektu tuto vůdčí postavu obrodného hnutí v české architektuře před první světovou válkou. Kotěrou podepsané plány Sýkorova domu pocházejí z konce července roku 1906. Stavba, realizovaná stavitelem Filipem Trdlicou, byla kolaudována 27. července 1907. Rok poté však byla vila otištěna v prestižním vídeňském časopise Der Architekt pod jménem architekta Jana Šachla (1880-1935), jenž u Kotěry studoval a po celý rok 1906 – tedy v době, kdy návrh Sýkorova domu vznikal – byl zaměstnán v jeho projekční kanceláři. V následujících letech vilu otiskovaly architektonické revue střídavě s údajem o Šachlově či Kotěrově autorství. Vysvětlení nesnadného autorského rébusu nejspíše vězí – slovy znalce Kotěrova východočeského díla Miroslava Kaňky – v „ jakési gentlemanské dohodě, kterou Kotěra podstoupil pro sebe asi postradatelnou práci svému žákovi, který na ní odvedl svůj poctivý díl práce“. Dochované snímky vnitřních místností domu předvádějí nábytkové kusy blízké Šachlovým interiérovým pracem. Značný Šachlův podíl lze předpokládat i v případě nadbytku secesně snivého plastického dekoru na uličním průčelí, motivu, od kterého se Jan Kotěra začíná právě od roku 1906 vzdalovat ve prospěch maskulinně strohých forem a neomítaných cihelných sestav. /PP