Dům je situován na okraji čtvrti úřednických rodinných domků (tzv. Benátky a Stodůlky), vzniklé dle jednotného projektu architekta Jindřicha Freiwalda na základě urbanistické koncepce Vladimíra Zákrejse, jíž roku 1922 doplnil svůj o šest let starší regulační plán. Hlavní Villaniho ulice se středním zeleným pásem měla podle původního záměru spojovat dvě nová náměstí, podle pozdějších návrhů měla navazovat na reprezentační zástavbu Poštovní ulice. Architektonické řešení domků bylo jednotné, uplatňující některé prvky lidové architektury včetně pestré barevnosti. Rozsáhlá výstavba kvalitní architektury v Sušici v období první republiky souvisela především s osobností starosty Jana Seitze (starostou 1922–1940), jehož zásluhou se město v meziválečném období proměnilo v letovisko, které v kraji nemělo obdobu. Dispoziční řešení domu J. Freiwald převzal podle svého podobného projektu domu v Pardubicích, kde dům, podobně jako v Sušici, tvořil přechod mezi většími budovami a čtvrtí rodinných domů. „Tentýž dům – však v přepracování architektonickém – stavíme v Sušici, kde jednak náhodně má tytéž podmínky situační jako v Pardubicích, jednak k použití téhož plánu donutila nás okolnost nutného okamžitého zadání žádosti o státní podporu.“ Řešení fasád ale navrhl Freiwald zcela odlišně. Samostatně stojící nárožní podsklepený dům má dvě nadzemní podlaží, nepravidelný půdorys přibližně tvaru obdélníka, vysokou valbovou střechu se štíty s podlomenicemi v jižním a západním průčelí. Dispozice objektu je třítraktová, prostřední trakt mírně předstupuje do Studentské ulice svým rizalitem. Hlavní vstup do domu je v levém (západním) traktu, k němu přiléhá schodiště, jež se promítá do severního průčelí ve formě rizalitu na půdorysu poloviny osmiúhelníku, nad hlavní římsou s dřevěným polopatrem. V traktu do ulice je kuchyně a koupelna. Ve středním traktu je předsíň a ložnice, ve východním, při Pravdově ulici obývací pokoj a salon. Ve druhém podlaží je obdobné dispoziční řešení, v podkroví malý byt. Průčelí jsou jednoduchá, členěná kamenným soklem s průběžnou parapetní římsou oken ve druhém podlaží a výraznou hlavní římsou. Jižní průčelí je přibližně symetrické, v ose rizalit (s malým oknem v přízemí a rozměrným oknem a balkonem v patře) ukončený štítem, v levé části obou podlaží jsou sdružená menší okna, vpravo rozměrné okno v jedné ose. Východní průčelí je rovněž symetrické s trojicí oken v obou podlažích. Schodišťový rizalit je z režných vápenopískových cihel. Okna mají jednoduché šambrány s výraznými červenými prvky. Oba štíty i polopatro jsou obloženy dřevem s dekorativními prvky. K objektu přiléhá oplocení s podezdívkou z kamenného zdiva a pilíři z režných vápenopískových cihel. Z Pravdovy ulice je vjezd s dvoukřídlými dekorativně pojednanými vraty (za vjezd později vestavěna kolna). Dům má modernistické tvarosloví s prvky národního slohu. /JaS, PeD