Vila čp. 64 v Horšovském Týně na Plzeňském předměstí vznikla pro MUDr. Franze Rudofskyho (1865–1932), okresního lékaře v Horšovském Týně a císařského radu. Stavba byla zadána plzeňskému staviteli Františku Josefu Erhartovi a realizována v jediném roce 1895. MUDr. Franz Rudofsky ve vile provozoval i svou soukromou lékařskou ordinaci. Po válce byla ovšem rodina Rudofsky jako německá ze svého domova odsunuta a nakonec se usadila v USA. Dům byl vdově Marii Rudofsky zkonfiskován již v roce 1945. Patrová, částečně podsklepená vila, stojící volně uprostřed zahrady je charakteristickou historizující obytnou stavbou zámožného stavebníka v městském i venkovském prostředí druhé poloviny 19. století. Její novorenesanční podoba, blízká italské renesanci, především ale obytnému domu s nárožní věžičkou, je nicméně zdrobnělinou toskánské vily s lodžií, často používanou místními staviteli jako model individuálního bydlení. Vila je přibližně čtvercového půdorysu, vzdáleně připomínající devět polí benátského půdorysu s centrální halou, ze které jsou přístupné společenské a veřejné místnosti. Hned za vstupem byla ordinace s čekárnou. Největším prostorem byla jídelna s lodžií v přízemí, kuchyně byla na opačném rohu přízemní dispozice. Lodžie je dvouosá, se dvěma čelními a dvěma bočními arkádami, později zazděnými, předsunutá před celkový objem hmoty domu. V patře tak vznikla poměrně rozlehlá terasa s kovovým zábradlím a cihelnými sloupky, kopírujícími rytmizaci přízemí. Z haly vedlo dvouramenné schodiště do patra, kde se nacházely ložnice, ale i další společenské místnosti vily. Dům neměl ve své době koupelnu, záchody byly ale v obou patrech. Jižní fasáda byla čtyřosá, všechna okna s půlkruhovým nadsvětlíkem, západní vstupní byla trojosá. Venkovní omítka byla celá štuková, v přízemí bosovaná, v patře bohatě uplatněná ve formě vodorovných lizén v úrovni parapetu i římsy. Nároží v patře byla rovněž bosovaná. Nad římsou se objevují kruhová okénka, rytmizovaná shodně s okenními otvory přízemí i patra, která osvětlují půdní prostor. Převis krovu podpírají elegantní, bohatě vyřezávané konzolky. Ve druhé polovině 20. století byl objekt využit pro potřeby místního zdravotnictví, v současnosti zde sídlí Odborné učiliště a praktická škola. Vila je rekonstruovaná, vnější charakter zůstal plně zachován. /MW, PU