Emilian Fischer, stavitel z Radnic, nabyl v roce 1868 měšťanského práva v Plzni. V říjnu 1882 oznámil purkmistrovskému úřadu, že zamýšlí postavit dvoupatrovou městskou činžovní vilu, a žádal o povolení s tím, že stavbu sám povede. Vybral si místo nad řekou Mží v takzvaném Peklu, bezprostředně za bývalými městskými hradbami. V první polovině 19. století měl v těchto místech zahradu s altánem tehdejší purkmistr Martin Kopecký, v okolí vzniklo po obou březích řeky několik letohrádků. Stavba byla oproti původním plánům provedena s určitými změnami. Nejpodstatnější rozdíl spočíval v tom, že se těžištěm dispozice stalo všemi podlažími probíhající atrium s prosklenou střechou a zasklenými pavlačemi. Nárožní rizality v hlavním průčelí byly oproti projektu zvýšeny formou otevřených věžových pavilonů s plochými střechami. Stavbu Fischer dokončil v roce 1886, kolaudace se uskutečnila 18. prosince téhož roku. Zajímavostí je, že vila s více než čtyřmi desítkami místností nebyla vybavena ani jednou koupelnou. Mohutná vila je postavena v tehdy módním novorenesančním stylu. V roce 1894 získali objekty bývalého Pekla sousedící s Fischerovou vilou sociální demokraté se záměrem vybudovat zde svůj spolkový dům. V roce 1902 postavili vedle vily budovu s verandou a pavilon jako část svého budoucího spolkového domu. Nakonec místo zamýšlené novostavby postavili jen budovu dvorany se sálem (1906) a přikoupili bývalou Fischerovu vilu, kterou proměnili na administrativní budovu. Z východní strany k ní přistavěli široké schodiště, směřující do zahrady při řece. V místě bývalé verandy vznikla v letech 1937–1938 novostavba vstupní a kavárenské budovy, která poprvé sloužila při tzv. Jubilejní výstavě na jaře a v létě 1938. Areál Pekla byl tehdy zahradou při řece propojen s novým výstavištěm. Okolí bývalé vily se zahradou bylo zdevastováno v 60. až 90. letech 20. století demolicemi historické zástavby a výstavbou nové silniční sítě. K devastaci došlo paradoxně v době, kdy tzv. Peklo, jako nejstarší dělnický dům v Čechách, bylo jedinou národní kulturní památkou v Plzni. Vila je nadále kulturní památkou jako součást areálu dělnického domu Peklo. /JaS, PeD