Tato vila patří do období Kotěrovy racionální moderny, vyznačující se přísnou stavební logikou, tvarovým zjednodušením a omezením dekorativního detailu na geometrizované prvky a prostou řeč povrchových materiálů. Dům se skládá z prostých kubických objemů; k patrovému bloku je připojen věžovitý rizalit a nižší část ukončená terasou. Vnitřní dispozici domu Kotěra účelně rozčlenil na tři celky. První patro obsahovalo architektovu pracovnu a ateliér. Kotěra navrhl veškeré vnitřní zařízení a detaily, předem počítal s umístěním uměleckých děl svých kolegů ze spolku Mánes - sochařů Stanislava Suchardy a Jana Štursy nebo malíře Jana Preislera. Po Kotěrově smrti v roce 1923 zdědily dům jeho děti, které ho však již roku 1927 odprodaly židovskému právníkovi JUDr. Josefu Koeserovi. Roku 1939 dům koupila rodina dnešních vlastníků, kterým byl po roce 1948 odebrán a dočasně rozdělen na několik bytů.