Architekt Emil Králíček (1877 až 1930) se představil v Praze jako autor secesních a kubistických staveb. Svůj tvůrčí osud pevně spojil s firmou stavitele a podnikatele Matěje Blechy (1861 až 1919). Mezi lety 1912 až 1913 postavil na Rašínově nábřeží vilu ve stylu klasicizující secese s kubistickými detaily. Jádro tohoto rodinného domu tvoří jednopatrový objekt na půdorysu nepravidelného pětiúhelníku a k němu se připojující jednotraktové přízemní křídlo. Dům má napolo zapuštěný suterén a kryje ho mansardová střecha. Jižní průčelí, obracející se do křižovatky Libušiny ulice s nábřežím, má reprezentativní charakter a vrcholí trojúhelným štítem s reliéfem rohů hojnosti a nápisem Na Libušince. Interiér obsahuje schodiště se zábradlím ve stylu geometrické secese. Na průčelích i výzdobě domu spolupracoval sochař Antonín Waigant.