Ve dvacátých letech vznikla na pravém břehu Dobřichovic, stranou od nejstarších vil Brunšova, nová vilová čtvrť. Jednu z parcel, prudce klesající k Berounce, si zde pro výstavbu letní vilky vybral v roce 1933 Maxmilián Záveský (1872-?), vrchní ředitel Zemské banky a spolupracovník Aloise Rašína. Přes své vysoké společenské postavení si Záveský dal v Dobřichovicích postavit skromný letní domek. Ke svému záměru využil nejnovější nabídku typových montovaných domů s ocelovou konstrukcí, které navrhli pro moderní, levné a hygienické bydlení architekti Lev Krča (1902-1945) a Stanislav Tobek (1907-?), čerství absolventi školy architektury u Josefa Gočára. Ocelová kostra domu pro rodinu Záveských, jejíž výrobu zajišťovaly Vítkovické železárny, se po smontování vyplnila solomitovými deskami, neboli izolací z lisované slámy, a pak omítla. Vybavení interiérů navrhla mladší dcera Záveských, architektka Hana Kučerová-Záveská (1904-1944), absolventka ateliéru Pavla Janáka na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Zvláštní pozornost věnovala kuchyni, kterou zařídila v moderním americkém stylu s přesně rozestavěnými spotřebiči, zásuvkami a skříňkami tak, aby vše usnadňovalo provoz domácnosti podle pokynů amerických reformátorek bydlení. Nábytek do ložnic vybrala architektka z variabilního rejstříku průmyslově vyráběného nábytku firmy SAB a Spojených umělecko-průmyslových závodů, pro které sama navrhovala. Těsně po dokončení letního domu svých rodičů publikovala Hana Kučerová-Záveská fotografie jeho interiéru ve sborníku Svazu československého díla Byt, vydaného ke stejnojmenné výstavě. V knize se objevily samozřejmě také fotografie Sukovy vily a vily Karla Ballinga, které mladá, teprve třicetiletá architektka navrhla pro pražskou výstavní kolonii Baba. Architektonické a interiérové tvorbě se Hana Kučerová-Záveská věnovala i ve čtyřicátých letech, kdy již žila se svým manželem ve Švédsku. /EN