Jednoduchý, na první pohled nenápadný dům v okrajové části Řevnic navrhl na konci šedesátých let pro svoji rodinu architekt Karel Lapka (*1942). V té době dokončil studium architektury na Vysoké uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde navštěvoval ateliér Pavla Smetany a Adolfa Benše. Od ukončení studia pak pracoval jako architekt pražského Ústavu bytové a oděvní kultury (ÚBOK). Vlastní dům v Řevnicích nemohl Lapka v době socialistického projektování navrhnout jinak než pod hlavičkou oficiálního projektového ústavu, v tomto případě právě ÚBOKu. Na konci šedesátých let, kdy vzniká projekt řevnického rodinného domu, se po dlouhé odmlce věnuje individuálnímu bydlení poměrně velká pozornost. Jedno z čísel časopisu Architektura ČSSR z roku 1969 přineslo podrobnou analýzu současných konstrukčních a typologických možností rodinných domků a neopomenulo ani shrnout určující význam vilových staveb ve vývoji české moderní architektury. V příznivé době konce šedesátých let se tak Karlu Lapkovi naskytla jedinečná možnost realizovat skromný, nicméně komfortní domek podle vlastních představ. V návrhu domu kladl architekt od začátku důraz na příznivé a nenásilné zasazení stavby do krajiny. Dům koncipoval na půdorysu dvou na sebe kolmých křídel přizpůsobených svažitému terénu parcely. Ze Sochorovy ulice působí stavba jako nízký přízemní domek. Do této části, otevřené k jihu, projekt situoval hlavní obytné prostory, ze kterých lze pohodlně vyjít vysokými prosklenými dveřmi na zahradu. Právě z velké části prosklená jižní stěna dodává sluncem prostoupenému interiéru nebývalý komfort a architektonickému řešení domku nezaměnitelný charakter. V domě rodina Lapkových dnes již nebydlí. Karel Lapka působí v Praze, kde úspěšně projektuje také jeho syn Aleš. K výjimečným realizacím ateliéru Aleše Lapky a Petra Koláře (ateliér ADR) patří například areál rodinných domů Pod Kozincem v Praze-Hostivaři (2003). /EN