Na okraji Tichého údolí stojí při cestě do Prahy trojice vil (čp. 97, 98 a 99), které pro Roztoky na počátku sedmdesátých let 19. století navrhl stavební inženýr Antonín Rosenberg (1833-1907). Absolvent vídeňské techniky pracoval téměř padesát let na c. k. místodržitelství v odboru pro pozemní stavby. Známým se stal díky realizovaným projektům velkých školních budov v Praze ve stylu novorenesančního historismu. Stavby v Roztokách charakterizuje členitý pravoúhlý půdorys hmotově se projevující rizality. Klasicizující novorenesanční tvarosloví fasád doplňují prvky čerpající z tzv. alpského či švýcarského stylu. K jeho typickým znakům patří sedlové střechy s nízkým sklonem, které zdobí dřevěné detaily v podobě vysunutých krokví, podstřešních křížů a vyřezávaných dřevěných či plechových akroterií. Na vile čp. 99 je patrný architektův cit pro stavební objem. Symetrickou kompozici s křížovým půdorysem zdůrazňuje převýšený rizalit. Na jižní straně ho ozvláštňuje terasa rámovaná dřevěnými arkádovými oblouky, které vynášejí balkon v patře. Do vily vstupujeme dřevěnou verandou umístěnou při bočním průčelí. Interiér má přehledně řešenou dispozici se střední podélně vedenou chodbou, obytné místnosti se obracejí na jih a přes přilehlou terasu otevírají do zahrady. Interiér dodnes zdobí původní pískovcová dlažba chodby, kamenné schodiště s litinovým zábradlím a krásné kazetové dveře s rosetovými ornamenty. Prvním majitelem vily byl pražský obchodník Leopold Kraus. Od něj nemovitost v roce 1903 koupili manželé Albín a Libuše Bráfovi. Albín Bráf (1851-1912) patřil mezi nejvýznamnější osobnosti politického, hospodářského a společenského života konce 19. století. V roce 1888 se oženil s Libuší Riegrovou, dcerou Františka Ladislava Riegra. K jejich přátelům patřili Braunerovi, které často navštěvovali ve známém roztockém mlýně. /HH