Architektura blízká purismu a funkcionalismu pronikla do Mladé Boleslavi se stavbami Jiřího Krohy, v čele s jeho Zemskou průmyslovou školou. Část místního publika hleděla na Krohovu tvorbu nepřátelsky. Stoupenci architektonického pokroku se však Krohovým stavbám obdivovali, a jiní architekti ve městě usazení dokonce začali napodobovat Krohův styl. Vliv tohoto stylu, dynamičtějšího a odvážněji tvarovaného než pravý funkcionalismus, lze rozpoznat v tvorbě nejvýznamnějšího mladoboleslavského architekta pozdních dvacátých a třicátých let 20. století Vladimíra Bolecha (1897-1970). Bolech prošel výukou Josipa Plečnika na pražské Uměleckoprůmyslové škole. V Mladé Boleslavi postavil školy v ulicích Boženy Němcové 482 (1927-1928) a Laurinově 905 (1931-1935). Vilu průmyslníka Františka Kučery (1932-1933) pojal v krohovském stylu mimo jiné i proto, že stojí v sousedství stavby Krohovy, Masarykova ústavu sociální péče (1925-1927), a vytváří s ním jeden celek. František Kučera (1884-po 1946) řídil v době stavby své vily velký mladoboleslavský podnik na výrobu zemědělských strojů, Rolnickou strojírnu a slévárnu. S Bolechovou prací byl zřejmě spokojený, protože mu brzy poté zadal jiné dílo, projekt vlastního činžovního domu v Havlíčkově ulici 590-592 (1935-1936). Život v Kučerově vile se odehrával ve zvýšeném přízemí, které architekt pojal jako jeden velký prostor členěný pouze posuvnými příčkami. Odtud se dalo vyjít do aerodynamicky tvarované zimní zahrady, téměř celé prosklené. Dnes vila slouží jako dětský domov. /RŠ