Město Rakovník se výrazně zapsalo do dějin moderní české architektury. Z doby před první světovou válkou mají velký význam rakovnické stavby Otakara Novotného – sokolovna a Lexova vila. Obě dobře reprezentují období geometrické secese či moderny. Lexova vila si pak vydobyla prvořadé postavení v oblasti obytného domu. Vila stojí jihovýchodně od historického jádra, za Čermákovými sady. Akademický malíř a učitel rakovnické reálky František Lexa svěřil vypracování projektu svému spolužákovi z Uměleckoprůmyslové školy v Praze, architektu Otakaru Novotnému. V architektuře Lexovy vily Novotný uplatnil poznatky ze studijní cesty do Německa, Holandska a Belgie v roce 1908. Poprvé zde použil kombinaci omítnutých ploch s obklady ze struskocementového zdiva, stejně jako motiv ploché střechy nad přízemní obslužnou částí stavby. Snahou o důsledné funkční uspořádání vnitřku vily se Otakar Novotný přiklonil k nejpokrokovějším trendům v české moderní architektuře. Poprvé ve své tvorbě zde navrhl centrální schodišťovou halu, rámovanou jednotlivými místnostmi a spojující obytnou část s podkrovím. Ve vile se zachoval původní autorský nábytek a pozůstatky jednoduché nástěnné malby s geometrickými a dekorativními prvky. Každá místnost měla podle svého využití rozdílný charakter výzdoby a materiálu vnitřního zařízení; jednotícím prvkem nábytku se stal malý vyřezávaný čtverec ve středu jednotlivých polí. K domu patří střídmě koncipovaná zahrada, původně osázená záhony růží a doplněná o stromy v cihlových květináčích při svých nárožích. Od roku 1998 má vila statut kulturní památky. V etapě tvorby architekta Otakara Novotného, ohraničené léty 1908-1914, vznikla stěžejní architektonická díla. Vedle rakovnické vily šlo také o pozdně secesní vilu nakladatele Otty v Praze na Zbraslavi z let 1908-1909, největší architektovu zakázku bytové tvorby před první světovou válkou, a dům s ateliérem pro nakladatele Jana Štence na Starém Městě v Praze z let 1909-1911. /ŠK