Proslulá vilová čtvrť obce Jevany lákala Pražany k pobytu především v období první republiky. Za jednu z nejhodnotnějších staveb v Jevanech můžeme pokládat vilu čp. 146 manželů Schauerových. Její návrh Schauerovi svěřili Vladimíru Grégrovi, spjatému hlavně s projekty domů pro herce a filmové podnikatele v Praze na Barrandově, a samotnou stavbu pak firmě architekta a stavitele Rudolfa Stockara. Také architektonicky rozvržená zahrada s respektem ke krajinářským hodnotám svažitého lesního pozemku je dílem známého architekta, autora knihy Zahrada a obydlí (1938) Otakara Fierlingera. V jevanské lesní tišině tak mezi vzrostlými stromy prosvítá vila, která zaujímá významné místo v historii moderní architektury. Sloužila především soukromému a společenskému životu JUDr. Antonína Schauera (1864-1940), významného advokáta s mezinárodní klientelou. Za první republiky Schauer řídil správní rady velkých peněžních ústavů, působil jako poradce velkých průmyslových podniků, od roku 1936 zasedal v právní radě předsednictva ministerské rady. Ve vile hostil známé osobnosti kulturního a veřejného života, mimo jiné prezidenty republiky Edvarda Beneše a Emila Háchu, prezidenta nejvyššího soudu Augustina Popelku nebo pražského arcibiskupa Karla Kašpara. K častým návštěvníkům Schauerovy vily patřili historik umění Václav Vilém Štech, psychiatr Vladimír Vondráček, lékař Miloš Klika a jeho bratr Zdeněk, známý expert v oboru motorismu a automobilismu. V létě roku 1948 vilu zabrala Ústřední rada odborů pro rekreaci členů vlády. Později zde v letních měsících pobýval sovětský velvyslanec a představitelé tehdejší politické garnitury. Objekt byl nepřístupný a přísně střežený až do konce osmdesátých let 20. století. Jen v roce 1960 si zahrál roli soukromého sídla velitele gestapa ve filmu Vyšší princip režiséra Jiřího Krejčíka, natočeného podle povídky Jana Drdy. Vila, zdevastovaná čtyřicetiletým nevhodným užíváním, prošla v posledních letech pečlivou obnovou v režii současného majitele. /ŠK