Významný příklad tovární vily představuje vila v Lysé nad Labem-Litoli z let 1912-1913, postavená v sousedství zdejšího cukrovaru. Litol byla původně prostou rybářskou osadou v blízkosti Labe. V době, kdy panství Lysá vlastnil hrabě Jan Špork, vznikla v severozápadní části Litole malá obora pro hříbata, na jejímž místě byl v letech 1871-1872 zbudován rozsáhlý a moderně zařízený cukrovar. V roce 1887 jej zakoupila firma Bratři Beniesové z Vídně. Kolem roku 1912 si generální rada Michael Benies (jeden ze tří bratří-majitelů firmy) nechal postavit v jihovýchodní části areálu cukrovaru reprezentativní vilu. Traduje se, že ji věnoval své dceři jako svatební dar. Michael Benies si pro stavbu vily, s nároky na nejmodernější trendy v architektuře, zvolil známou stavební firmu Matěje Blechy, zmíněnou také v plánové dokumentaci. Za autora projektu však můžeme pokládat Emila Králíčka (1877-1930), donedávna opomíjeného pražského architekta, který vynikl kubistickými návrhy domu Diamant ve Spálené ulici, lucerny na Jungmannově náměstí nebo interiérů Husova sboru v Praze-Žižkově. Ze stejné tvůrčí etapy pochází také vila čp. 147/50 v Litoli, stavba velkého významu nejen v českém, ale i evropském kontextu. Pro „villu“, která měla sloužit především k reprezentaci a přechodnému obydlí majitele a jeho rodiny, byl vyhrazen parkově upravený pozemek v jihovýchodním rohu areálu, v blízkosti komunikace Litol-Lysá nad Labem. Králíček se v řešení stavby přiklonil k soudobé modernistické koncepci architektury doplněné o kubistické dekorativní prvky. Principy kubismu se promítly i do formy ústřední haly, která má světlík polygonálního tvaru a jejíž stropní konstrukci podpírají čtyři sloupy s kubizujícím štukovým ornamentem. Technologicky ojedinělé bylo také užití ploché střechy, což mělo pouze několik málo staveb v Praze. Vila, spjatá s okleštěným pozemkem původní zahrady, byla zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek teprve nedávno, v roce 2004. /ŠK