Objevení pramene uhličité minerálky v Poděbradech v roce 1905 zásadně ovlivnilo vývoj města. Lázně, založené knížetem Filipem Arnoštem z Hohenlohe-Schillingfürstu, koupila v roce 1910 městská rada a vzápětí vypsala architektonickou soutěž na nový lázeňský areál. Ze čtrnácti soutěžících vyšel vítězně architekt František Janda (1886-1956), mladý absolvent oddělení architektury na Uměleckoprůmyslové škole u profesora Jana Kotěry. Jiný projekt pro Poděbrady, připisovaný Jandovi, nalezneme v nové vilové čtvrti, která se rozrůstala na začátku 20. století kolem budovy chlapecké školy, dnešního gymnázia. Stavbu školy i mnohé blízké domy prováděl poděbradský stavitel Josef Fiala (1852-1930), který zde na rohu Studentské a Palachovy ulice postavil v letech 1910-1912 pro své dcery vilu s dvěma byty. Konečnou podobu návrhu vypracoval s největší pravděpodobností architekt František Janda, jehož rukopis prozrazuje především ryze moderní architektonické řešení vily a specifický výzdobný rejstřík nápadně se podobající výše zmíněnému projektu poděbradských lázní. S Jandou se Josef Fiala blíže seznámil právě při realizaci lázní, na níž se Fialova stavitelská kancelář podílela. Vila, známá dnes jako penzion Amálka, zaujme charakteristickým zaoblením nárožních místností s pěticí sdružených arkýřů v přízemí a otevřenou lodžií v prvním patře. Osobitý výraz nedávno citlivě obnoveného průčelí dotváří kromě geometrického dekoru také kombinace hladké omítky a dvojího odstínu režných cihel. Stavba nese rysy vídeňské secese, zároveň malebností a účelností odpovídá anglickému venkovskému domu, ke kterému se hlásí typickými arkýři či trojbokými okny, zvanými „bay windows“. Moderním přístupem k otázce individuálního bydlení se autor přibližuje tvorbě Jana Kotěry. /EN