K ateliérům, které se věnují systematicky ekologickým stavbám, patří u nás pražská Skupina ekologické architektury (SEA) Petra Suskeho, Jiřího Jakeše, Patrika Doláka, Jarky Kopečné, Anny Malinové a Dominika Wallenfelse. Pobyt v Alžíru Petra Suskeho inspiroval k experimentům se stavbami z nepálené hlíny. Pokusil se je uplatnit v projektu pro ekologicky osvíceného investora Josefa Šulce. Tento developer plánoval v Mladé Boleslavi-Michalovicích vybudovat městečko se zhruba stovkou nízkoenergetických domků. Realizace ztroskotala na penězích, ze Suskeho spolupráce se Šulcem přesto vzešlo jiné pozoruhodné dílo, Dům v kožichu a s deštníkem. Podobu tohoto rodinného domu inspirovala reklama, která nabízela střešní krytinu jako deštník na dům. Architekt to vzal doslova a vytvořil „surrealistické setkání stohu a deštníku“. Dřevěná konstrukce domu je obezděna patnácticentimetrovou zdí z nepálených cihel. Zvnějšku ji tepelně izolují protipožárně impregnované balíky slámy. Za prosklenou jižní fasádou se skrývá akumulační stěna, která z okolí jímá teplo a vyhřívá interiér. To spolu se sekundární teplem z provozu domácnosti (ohřev vody, vaření) postačuje po většinu roku. Další zdroje tepla jsou instalovány jen pro extrémní situace. Ochrannou vrstvu proti dešti a sněhu poskytuje i průsvitná fólie roztažená nad stavbou. Kontrast slaměné fasády domu a exaktně působící napjaté plachty patří k jejím nejpřitažlivějším prvkům. Téměř celý dům vyplňuje volný prostor organizovaný kolem teplého akumulačního jádra, ve kterém jsou umístěny koupelny, zdroj tepla a komín. Obytný prostor s kuchyňským koutem se otevírá do patra, uplatňuje se zde opět princip obytné haly. V interiéru hliněné omítky udržují optimální mikroklima. /RSch