Dům, citlivě zakomponovaný do terénu, upoutá elegantní nízkou horizontální linií dvou křídel, spojených do tvaru nepravidelného písmene T. Pocit vzdušnosti a lehkosti zajišťuje nad terénem plynoucí křídlo kratší, vyvážené oboustrannými přesahy kubusu nad základní rámec druhé části domu. Odlehčení hmoty způsobuje i dřevěný plášť, po letech dostávající patinu stříbrných odlesků a otevřený velkými okenními tabulemi v kovových rámech. Velkoryse řešená vstupní osa, předložená kamenným kobercem chodníku, otevírá průhled domem do zahrady. Vnějšek i vnitřek harmonicky souznějí. Dispozice se člení do několika částí – okruhů. V příčném křídle se nacházejí pokoje dětí, svázané společnou hernou. Tato část se od ostatních prostor dá oddělit zasouvacími dveřmi. Hlavní křídlo vyplňují tři okruhy: společenský, se vzájemně propojenou kuchyní, jídelnou a obývacím pokojem protaženým do zahrady terasou, relaxačně pracovní se saunou a soukromý s ložnicí rodičů. Interiér má barevně sladěnou škálu odstínů, ve které hlavní tón udává teplý medový odstín dřeva, vyrovnaný šedou a bílou. Důležitou součást „výzdoby“ tvoří stále se proměňující transparentní obrazy s venkovní krajinou. Jediným organickým prvkem domu se stal půlkruhový kubus schodiště. Oživuje vnitřní prostor a zároveň je pevným pilířem procházejícím všemi podlažími. Architektura vily odkazuje k elegantní, dokonale vypracované formě internacionálního stylu, tak jak ho předkládali ve svých krásných vilových stavbách Richard Neutra (1892-1970) a Marcel Breuer (1902-1981). Jejich vilové stavby ze čtyřicátých a padesátých let vynikaly tvarovou čistotou, odlehčeností a prostorovou transparencí, tedy hodnotami, kterým se můžeme obdivovat i u rodinných domů Markéty Cajthamlové a Lva Lauermanna. /HH