V malebné krajině Podřipska, nedaleko Roudnice nad Labem, stojí na východním okraji obce Dobříň letní vila pražského stavitele Beno Kabáta. Areál vily je situován zcela odděleně od zástavby obce, až za vlakovou tratí Praha-Podmokly. Pražský stavitel Beno Kabát žil na Malé Straně, kde sídlila i jeho firma. V roce 1925 koupil se svou manželkou Annou polnosti za železniční tratí, které spojili do rozsáhlého pozemku pro stavbu své vily. Po smrti otce v roce 1943 vilu i s pozemky zdědila dcera Zita, známá herečka především meziválečné éry. Zita Kabátová v roce 1946 areál prodala manželům Blaženě a Josefu Zalabákovým. Roku 1961 přešlo vlastnické právo na vilu i zahradu na stát, jenž ho dal do správy Místnímu národnímu výboru Dobříň. Obec vilu vlastnila až do devadesátých let dvacátého století, kdy ji značně zdevastovanou na několikátý pokus prodala soukromé firmě, jež ji kompletně i se zahradou zrekonstruovala. Na rozlehlé parcele téměř čtvercového tvaru stojí v jižní části vila, zbylou plochu tvoří komponovaná zahrada s řadou zákoutí a doplňujících prvků. Jednopatrová, respektive dvoupatrová vila je souborem rozličných kubusů, jenž tvoří rozmanitý celek v něm se odráží její vnitřní funkční uspořádání. Objekt je tvořen železobetonovým skeletem v kombinaci s pálenými cihlami, střecha je plochá – původně dřevěné konstrukce krytá asfaltovou lepenkou se zaštěrkováním. V přízemí vily byly navrženy převážně společné prostory – vstupní hala, společenská místnost spojená s jídelnou, hudební koutek, zimní zahrada – a zázemí (kuchyně, špajz, pokoj pro služebnou a sociální zařízení). V patře byly pokoje pro rodinu i návštěvy. Ve zvýšeném suterénu bydlel správce Leopold Kvintus, s manželkou a šesti dětmi. Jeho rodina se starala o chod domácnosti, o zahradu a přilehlé polnosti. K domu byl přistavěn i vytápěný skleník. Součástí areálu vily byly kromě garáže i doplňky a zajímavosti zahrady - bazény, sochy, betonový pařez s dutinou i pro několik lidí, model mlýna na vodoteči apod. Letní vila, kde majitelé pobývali přibližně od května do října, je typem módního rodinného bydlení vyšší střední vrstvy meziválečného Československa, motivovaného „útěkem z města a především reprezentací. Vila v Dobříni byla díky dceři majitele místem setkání i známých osobností kulturního světa té doby. /J. T.