Vila č. p. 301 patří do souboru tří vil architekta Josefa Weinolta, které jsou zasazeny podél Máchovy ulice v České Kamenici. Nejstarší z nich si Weinolt v letech 1897–1899 vystavěl ještě v historizujícím stylu pro sebe a svou rodinu. Na počátku dvacátého století se Weinolt stává nejvýznamnějším českokamenickým architektem, je autorem řady secesních objektů ve městě. Ve své tvorbě se nechal ovlivnit mnoha styly, které v secesi rozpoznáváme: kolem prvního desetiletí dvacátého století tvořil vegetabilní i geometrickou secesi, na svých stavbách používal v duchu místní stavitelské tradice motivy hrázdění. Při tvorbě vily pro Franze Matzkeho zase inklinoval k secesi ovlivněné vídeňskou školou. Vila stojí v zahradě ve vilové čtvrti severně od náměstí ve svažitém terénu. Hlavní (jižní) fasáda stavby téměř čtvercového půdorysu je v úrovni okapu rozčleněná do tří výškových úrovní podle důležitosti interiérových prostorů. Z hlediska výzdoby se průčelí vily výrazně projevují svými volnými plochami, které již nejsou členěny tradičními architektonickými prvky (římsami či lizénami), ale lineárně strukturovanou omítkou, obíhající stavbu v úrovni oken prvního podlaží nebo modrým keramickým obkladem v partiích pod korunní římsou. Ve vpadlých polích nad okenními otvory zimní zahrady jsou zase vtipně umístěny realisticky ztvárněné rostlinné motivy. Také dvorní (severní) fasáda odráží svou nečleněnou fasádou utilitární využití vnitřku, takže ani pás strukturované omítky toto průčelí nezdobí. Podle původních plánů zamýšlel Josef Weinolt použít k doplnění stavby elegantní kovové prosklené markýzy a rozvíjené ornamenty zábradlí, realizovaná vila však před těmito lyrickými prvky klade důraz na jasně konstruktivně vyjádřenou hmotu. Proč byl zvolen vážnější výraz stavby oproti původnímu návrhu v duchu francouzské secese nevíme, nicméně výsledkem je velmi kvalitní objekt, který tvoří významnou součást secesní architektury regionu. /A. S.