Vilu, kterou si nechali postavit manželé Robert a Marianne Müllerovi, projektoval teplický architekt Wilhelm Fr. Krebs v roce 1928. Technickou stránku projektu měl na starosti Reihold Forlani. Architekt Krebs vyprojektoval jednoduchý kubický dvoupodlažní objekt, který byl mírné zapuštěn do svahu. Dům byl situován průčelní fasádou do ulice. Vstup autor umístil asymetricky z boku. Původně bylo přístupové schodiště do zvýšeného přízemí projektováno od zadního traktu domu. Architekt tím chtěl vyřešit snadnější přístup kvůli tomu, že východ z garáže byl orientován také k zadnímu traktu domu. Po zaparkování vozu by majitelé dům jen obešli zezadu. Nelze ale s jistotou zjistit, jak vypadala původní koncepce, protože plány prošly určitými změnami jak v exteriéru tak v interiéru. S malým pozemkem si autor poradil tak, že prostor zvýšeného přízemí a horního patra rozšířil předsazením před objekt. Vznikl tak mohutný rizalit, díky kterému se rozšířil vnitřní obytný prostor. V případě horního patra to neplatí tak úplně, protože tam byly situovány balkony. Fasáda byla ve středu prolomena trojúhelníkovitým útvarem, který vzdáleně připomíná arkýř. Balkony v horním patře jsou opatřeny masivními zděnými zábranami, které jsou zapuštěny do zmíněného arkýře. Plasticitu průčelní fasády měly ještě zdůraznit štukové linie, které se dochovaly na arkýři, a měly být i na zábranách balkonů. Z původního plánu ale byly vypuštěny. Dům je ukončen malým kubickým objektem, odkud se vstupovalo na terasu. Ta je motivem převzatým z avantgardní architektury. Plochá střecha je výrazně předsazena před fasádu domu a tvoří výrazný expresivní detail. Zároveň má ale i utilitární účel, protože kryje balkony horního patra. Dům Roberta Müllera představuje svébytnou regionální syntézu tradičního a moderního architektonického tvarosloví. /T. P.