Vila v někdejší Židovské ulici představuje jednu z nejvýraznějších budov Třešti. Její stavebníci pocházeli z bohaté a vážené rodiny, která žila ve městě bez přestávky po čtyři sta let, vlastnila několik domů a v 19. století se zabývala hlavně výrobou oděvů a obchodem s textilem. Čelní fasáda objektu čp. 164 je orientována směrem do dvora, který býval spojen s menší okrasnou zahradou, v níž se nacházel bazén s vodotryskem. Levá boční strana je obrácena do Nádražní ulice, opačná strana je spojena s patrovou tovární budovou, která v délce několika desítek metrů ohraničovala část dvora a zahrady. Zadní strana vily tvoří hranici Tovární ulice. V celkovém pojetí exteriéru je zřejmá snaha neznámého projektanta neorenesanční budovy o výraz, odpovídající postavení Schumpeterovy rodiny. Nejinak je tomu v interiéru, kde vstupní hale dominuje široké točité kamenné schodiště s litinovým zábradlím, které ústí do chodby v patře. Ozdobou jsou obrazy ženských postav v životní velikosti po levé straně schodiště a na stěně chodby v patře, namalované olejovou barvou přímo na omítce a znázorňující patrně sedm dcer Aloise Jakuba Schumpetera, otce stavebníka Karla. Autorem obrazů byl František Hlaváček, který dvě z maleb signoval. V roce 1920 dům vyhořel a s ním i přilehlá továrna. Spáleniště roku 1923 koupil a továrnu opět zprovoznil krejčí Rudolf Bartůněk. Když mu byla po roce 1948 továrna vyvlastněna, emigroval do Ameriky. Vilu s továrními objekty postupně užívaly různé státní podniky. V současné době je majetkem společnosti Pezag.  /P. Z.