Pro stavbu svého rodinného domu koupili v roce 1936 manželé Požárovi svažitý pozemek položený v historické části Křižanova. Jednopatrovou vilku, obrácenou uličním průčelím k východu, určuje pravidelný, esteticky kultivovaný rozvrh pravoúhlých hmot. Vnitřní provoz domu je rozdělen, s ohledem na orientaci ke světovým stranám, na část společenskou a pracovní. Za kanceláří, umístěnou při hlavním vstupu, navazuje schodišťová hala a v zadní části dispozice kuchyně, samostatně přístupná ze dvora. Téměř plnou hloubku přízemí zaujímá obývací pokoj, k němuž přiléhá průběžný balkon. V patře se nachází krejčovská dílna s individuálním vchodem, otevřená navenek pásovým oknem, které dominuje uličnímu průčelí. Soukromou zónu, zahrnující vedle ložnic a hygieny i další kuchyni, lze využívat jako nezávislou bytovou jednotku. Ve stavební dokumentaci je jako autor projektu označen Josef Požár, který vlastnil malou stavební firmu.  Pozornější formální zkoumání stavby vybízí k vyslovení domněnky, že křižanovská vila je variantou vlastního rodinného domu brněnského architekta Eduarda Žáčka. Narážíme tak na zajímavý fenomén pronikání aktuálních architektonických trendů, jež udávala velká kulturní centra, do regionálního prostředí. Stavba dokládala snahu dosti úzké skupiny venkovských obyvatel dosáhnout propagovaného ideálu funkcionalistické architektury i vyššího komfortu bydlení. V detailu však nedosahuje specifických kvalit brněnské vily. O nižší úrovni projektu svědčí také méně důmyslné rozvržení interiérů a fádní provedení zahradního průčelí. Nedávná rekonstrukce domu a zvláště degradující výměna dřevěných oken za plastová významně narušila původní vzhled objektu.  /E. Š.