Když se Jaroslav Urban (1928–2007), předseda zemědělského družstva v Bystřičce, rozhodl postavit v Rožnově pod Radhoštěm neobvyklý rodinný dům, objednal si projekt u svého známého, architekta Vladimíra Kalivody (1927–2005). Dům dokončila dcera Urbanových Milena s manželem Miloslavem Sochorem koncem roku 1975. Experiment se stal na přelomu padesátých a šedesátých let v české architektuře znova silnou motivací k tvorbě, byť s určitými ideologickými mantinely. I Vladimír Kalivoda, jenž v letech 1947 až 1952 studoval na fakultě architektury a pozemního stavitelství České vysoké školy technické v Brně u Antonína Kuriala, se takto rozhodl. V roce 1959 vypracoval návrh rodinného domu pro ředitele Brandýských strojíren Zdeňka Dobeše, postavený posléze v Litovli. Tento předobraz pozdějšího šumperáku nezůstal v Kalivodově tvorbě osamocen. Dům manželů Urbanových, respektive Sochorových, autor sám označil jako „experimentální skulpturální rodinný dům“. Přívlastek skulpturální objasňuje, jakým způsobem přistupoval k modelaci hmoty. Expresivní formu konstrukce, patrnou zvenčí ve vertikálách nosných ocelových sloupů a v horizontálách stropních desek, dotvářejí rustikální materiály – kámen a dřevo. Dispozičně je nejvýraznější spojitý prostor v patře. Toto kontinuum, ozvláštněné odstupňováním světlé výšky prostoru o tři schodišťové stupně, patrné i ve vnějším utváření objektu, je doplněno v druhém patře obslužnými místnostmi a ložnicemi. Podobu interiéru určuje výtvarně pojaté schodiště a krby. Konstrukční, hmotové i prostorové utváření domu ukazuje na inspiraci brutalismem a strukturalismem. Neobvyklé tvarosloví odpovídalo požadavkům městského komfortu. Současně vycházelo z nového společenského fenoménu rekreace a chatařství, typického pro právě rodící se konzumní společnost.  /MS