Slavné vily Moravskoslezského kraje jsou jedinečným projektem vypovídajícím o staré i současné architektuře severní Moravy a Slezska, výjimečných vilách a slavných lidech, jejichž životní příběhy spolu souvisejí...

Expozice

Zveme Vás na výstavu odhalující slavnou i zapomenutou historii architektury rodinného bydlení... Nahlédněte s námi do světa slavných vil, projděte se napříč staletími, poznejte architekty, kteří zanechali své otisky v ulicích Vašeho města. Možná jsou blíž, než si myslíte...

V úterý 22. září 2009 se uskuteční vernisáž výstavy spojená s křtem publikace Slavné vily Moravskoslezského kraje. Expozice bude přístupná od 23. 9. do 29. 11. 2009.

pondělí až pátek 8 - 12, 13 - 17 hodin
sobota zavřeno
neděle 9 - 11.30, 14 - 17 hodin

Výstava se koná pod záštitou starosty města Hlučína Bernarda Ostárka a hejtmana Moravskoslezského kraje Jaroslava Palase.
Patronát nad celým projektem Slavné vily Čech, Moravy a Slezska převzali manželka prezidenta republiky Livia Klausová a ministr kultury Václav Jehlička.

Kniha

Bruntál, Frýdek-Místek, Krnov, Nový Jičín, Opava, Ostrava, Vrbno pod Pradědem a další, to jsou místa a obce, do nichž se vypravíme s expozicí Slavné vily Moravskoslezského kraje. Historizující stavby i první výhonky moderny vyrůstaly z inspirace samotným srdcem habsburské monarchie.

Nebylo divu, vždyť se zde uplatnili Vídní a zpětně Vídeň formující tvůrci jako Josef Hoffmann, Leopold Bauer, Otto Prutscher nebo dvojice Franz von Kraus a Josef Tölk. Nezůstali však osamoceni, neboť i místní architekti a stavitelé přejímali módní trendy. Průlom v dosavadní podobě střední Evropy po I. světové válce ovšem proměnil i architektonickou scénu. Na jedné straně dozníval vliv výše zmíněných osobností, spojených s předválečnými elitami. Současně dozrávala nová klientela, silná střední třída, a s ní spojená mladá generace architektů jako Karel Kotas, Jacques Groag, Otto Reichner nebo bratři Šlapetové. Navzdory novým politickým hranicím však proces kulturního prolínání nebyl přerušen. Vedle doznívajícího vlivu Vídně se nově prosazovala česká centra - Brno a Praha a neobvykle silně – v díle bratří Šlapetů – tehdy německá Vratislav. V epoše od konce druhé světové války do počátku 90. let se téma vily stalo z dějinných příčin okrajovou záležitostí, ale i tehdy vznikaly důvtipné domy, jakými jsou například stavby od Emila Přikryla v Bílovci. K renesanci vily jako architektonického tématu došlo v Moravskoslezském kraji teprve od druhé půle 90. let minulého století.