Výstava o historii zlínské architektury, rodinném bydlení i osudech stavebníků a majitelů slavných vil bude až do 29. dubna 2009 přístupná v obřadní síni radnice v Napajedlích. Při příležitosti otevření výstavy se ve středu 18. března 2009 v 16 hodin uskuteční křest knihy Slavné vily Zlínského kraje.

Expozice

Výstava Slavné vily Zlínského kraje nabízí nový pohled do historie i současnosti architektury rodinného bydlení. Přijďte se podívat na výstavní panely s texty, aktuální i staré fotografie, obrazy, trojrozměrné modely rodinných domů a vil, vzácné architektonické plány a historické dokumenty...

Městský úřad, Masarykovo náměstí 89, Napajedla
Otevřeno v provozních hodinách radnice.
http://www.napajedla.cz
Výstava je otevřena od 19. 3. do 29. 4. 2009.

Výstava se koná pod záštitou starostky města Napajedla Ing. Ireny Brabcové.

Patronát nad celým projektem Slavné vily Čech, Moravy a Slezska převzali manželka prezidenta republiky Livia Klausová a ministr kultury Václav Jehlička.

Kniha

„Tento kraj je sestaven z několika heterogenních oblastí, mezi nimiž je výjimkou Zlín jako nejsilnější hospodářské centrum regionu, ovlivněné významem a jednotným charakterem Baťova obuvnického průmyslu. Další oblasti se soustřeďují okolo větších měst – Vsetína a Valašského Meziříčí na Valašsku, hanácké Kroměříže a slováckého Uherského Hradiště, k nimž se přiřazují ještě exkluzivnější lázeňské lokality Luhačovic a Rožnova pod Radhoštěm a částečně i Bystřice pod Hostýnem, kde se soustřeďují významnější ukázky bytové kultury a architektury od doby secese okolo roku 1900 až po současnost.

Jedinou homogenní lokalitou, ovlivněnou výlučně tvorbou místních, avšak velmi kvalitních architektů, je v našem kraji zlínská aglomerace. Bylo to dáno strategií Tomáše Bati, který zcela záměrně budoval – od velkorysého urbanistického plánu až po poslední dělnický domek – vizi corporate identity svého průmyslového města v zahradách s cílevědomým sociálním programem a stratifikací, kterým navždy vtisknul městu a okolí jednotící charakter. V ostatních lokalitách, přes pozitivní aktivity místních architektů a stavitelů, jsou nejvýraznější architektonické kvality výsledkem intervencí z prostředí Prahy, na počátku v případě Huberta Gessnera a Leopolda Bauera i z Vídně, a dále z Brna, výjimečně i z Ostravy nebo z Olomouce. Tvorba místních tvůrců i architektů z významnějších center však dobře zapadá do celkového rámce vývoje české architektury a reprezentuje řadu jeho stylových nuancí.“

Ze vstupní eseje profesora Vladimíra Šlapety k publikaci Slavné vily Zlínského kraje