Výstava o historii zlínské architektury, rodinném bydlení i osudech stavebníků a majitelů slavných vil bude až do 16. srpna 2009 přístupná ve Společenském domě v Palackého ulici. Při příležitosti otevření výstavy se v úterý 14. července 2009 uskutečnil křest knihy Slavné vily Zlínského kraje.

Expozice

Výstava Slavné vily Zlínského kraje nabízí nový pohled do historie i současnosti architektury rodinného bydlení. Přijďte se podívat na výstavní panely s texty, aktuální i staré fotografie, obrazy, trojrozměrné modely rodinných domů a vil, vzácné architektonické plány a historické dokumenty...

Společenský dům
ulice Palackého 487, Rožnov pod Radhoštěm
www.tka.cz
www.roznov.cz

Otevřeno od 15. července 2009 do 16. srpna 2009
denně od 10.00 do 17.00.

Výstava se koná pod zátitou starosty Jaroslava Kubína, místostarostky Markéty Blinkové města Rožnova pod Radhoštěm a hejtmana Zlínského kraje Stanislava Mišáka.

Patronát nad celým projektem Slavné vily Čech, Moravy a Slezska převzali manželka prezidenta republiky Livia Klausová a ministr kultury Václav Jehlička.

Kniha

„Tento kraj je sestaven z několika heterogenních oblastí, mezi nimiž je výjimkou Zlín jako nejsilnější hospodářské centrum regionu, ovlivněné významem a jednotným charakterem Baťova obuvnického průmyslu. Další oblasti se soustřeďují okolo větších měst – Vsetína a Valašského Meziříčí na Valašsku, hanácké Kroměříže a slováckého Uherského Hradiště, k nimž se přiřazují ještě exkluzivnější lázeňské lokality Luhačovic a Rožnova pod Radhoštěm a částečně i Bystřice pod Hostýnem, kde se soustřeďují významnější ukázky bytové kultury a architektury od doby secese okolo roku 1900 až po současnost.

Jedinou homogenní lokalitou, ovlivněnou výlučně tvorbou místních, avšak velmi kvalitních architektů, je v našem kraji zlínská aglomerace. Bylo to dáno strategií Tomáše Bati, který zcela záměrně budoval – od velkorysého urbanistického plánu až po poslední dělnický domek – vizi corporate identity svého průmyslového města v zahradách s cílevědomým sociálním programem a stratifikací, kterým navždy vtisknul městu a okolí jednotící charakter. V ostatních lokalitách, přes pozitivní aktivity místních architektů a stavitelů, jsou nejvýraznější architektonické kvality výsledkem intervencí z prostředí Prahy, na počátku v případě Huberta Gessnera a Leopolda Bauera i z Vídně, a dále z Brna, výjimečně i z Ostravy nebo z Olomouce. Tvorba místních tvůrců i architektů z významnějších center však dobře zapadá do celkového rámce vývoje české architektury a reprezentuje řadu jeho stylových nuancí.“

Ze vstupní eseje profesora Vladimíra Šlapety k publikaci Slavné vily Zlínského kraje