Jako první v kraji ve svých stavbách zaváděl různé technické novinky, například rušil černé kuchyně a zřizoval sporáky s tahovými komíny. Zanechal tak výraznou stopu v řadě vesnic a městeček na členitém území šumavského předhůří mezi Strakonicemi a Prachaticemi. Podobných tvůrců lidové architektury -zednických a tesařských mistrů, kameníků, fasádníků- byly desítky a stovky. Povětšinou jsou zapomenuti.

Bursa se narodil v chalupě čp. 17 v Dolních Nakvasovicích u Vlachova Březí. A právě ve Vlachově Březí se zrodila výzva starostů obcí, v nichž Bursa působil -podpořená Národním památkovým ústavem- aby se rok 2013 stal Rokem lidové architektury. Ten by měl být impulsem k hlubšímu poznávání díla Bursových souputníků a následovníků, k důkladnějšímu poznávání bohatosti lidové architektury, kterou najdeme nejen v 61 památkových rezervacích a více jak 200 památkových zónách, ale na stovkách dalších míst.

Do akcí Roku lidové architektury by se měly zapojit instituce, organizace, muzea i skanseny, obce i města. Ale také dobrovolníci. Zkrátka všichni, kteří pečují o to, aby dědictví lidové architektury bylo zachováno, chráněno a hojně navštěvováno. Akce Roku lidové architektury zahájí výstava Slavné stavby Jakuba Bursy a jihočeských lidových mistrů. K vidění bude v pražské Trmalově vile, kde po celý rok bude fungovat i metodické středisko akce. V provozu by měly být také webové stránky, které budou upozorňovat na všechny akce Roku. /im

Literární noviny č.5 z 31. ledna 2013