Kniha Slavné vily Královéhradeckého kraje přináší 51 příkladů vilových staveb a rodinných domků, líčí jejich vznik a následné osudy i jejich současný stav v rozpětí dlouhého období od sedmdesátých let XIX. století až po současnost.

Každé ze staveb je věnována samostatná kapitola, doprovázená archivními fotografiemi, plánky i snímky jejich současného stavu.

Královéhradecký kraj zaujímá ve vývoji našich zemí důležité místo. Bez ohledu na hledání konkrétních výjimečností či zvláštností, charakterizující to které město či sídlo, patřily východní Čechy, už také díky osvíceným a důležitým osobnostem společenského, podnikatelského, ale i politického a kulturního života, k „baštám“ modernistických tendencí nejen v architektuře. Hradec Králové, Náchod, Jaroměř... stačí vyslovit jména těchto měst, a okamžitě se nám vybaví celá řada jmen a událostí spojovaných s kulturním, uměleckým, ale také stavebním ruchem.

To připomíná i Karel Herain v časopise Umění z roku 1930, a poukazuje na souvislost mezi podivuhodným obdobím ve vývoji Hradce Králové a „dávnými příznivými okolnostmi, které pozdvihovaly Hradec v popředí celého státu, zejména ale zřejmou snahu o vyniknutí a smysl pro vyšší formu životní“.

Významná byla role dvou hradeckých starostů, Ladislava Pospíšila a především Františka Ulricha. Ta Ulrichova zejména díky jeho náklonnosti k významným evropským metropolím, které hojně navštěvoval, a ze kterých přinášel utříděné poznatky „uzpůsobené menším poměrům hradeckým“ (K. Herain). Představitelé města přitom nikdy neváhali pozvat k řešení významné odborníky z vysokých škol uměleckých. Ti přišli z hlavního města, a plně se soustředili na práci v Hradci, ale i v ostatních místech.

Celková koncepce knihy je nepatrně odlišná od předchozích. Namísto delších úvodů k jednotlivým obdobím je celková charakteristika místního stavebního umu převedena do textu pojednávajícím o jednotlivých vilách, kde se také lépe demonstruje ta která odlišnost či ten který individuální přínos.

Publikace se v obsáhlém úvodu věnuje definici pojmu vila, jak z hlediska obecné charakteristiky významové, tak také stylové. Všímá si moderní typologie obytného domu, jejího ukotvení v tehdejší teorii a srovnávacích příkladů charakteristických předloh pro různorodou škálu místních stavebníků.

Kniha také jiným způsobem definuje časovou posloupnost, která vychází spíše z představy o kontinuálním vývoji klasické i abstraktní estetiky na konci devatenáctého a po celé dvacáté století, než z přísného označení zavedených směrů architektury obou století.

S pronikáním stylové i technologické modernosti do východočeských měst se samozřejmě uplatila tvorba významných architektů, jejich kanceláří a stavitelských firem. Vedle výrazové jistoty takových veličin jakými byli Bedřich Bendelmayer, Hubert Gessner, Jan Kotěra, Pavel Janák, Josef Gočár, Otakar Novotný a ostatní ( například B. Waigant, Vladimír Fultner, Oldřich Liska, Ladislav Machoň…) to jsou především velké stavitelské firmy, které rozšiřují pole své působnosti na celou oblast. V. Nekvasil a celá řada dalších tak „exportují“ zavedené stavební technologie především cihelných podélných konstrukčních systémů, uplatňovaných na dvoutraktových či třítraktových dispozicích, doplňovaných postupně modernějšími železobetonovými konstrukcemi skeletovými. Samozřejmě i zde existovala celá řada místních stavitelů – architektů, kteří se snažili o udržení kroku s dobou. A řekněme si, že se jim to s úspěchem dařilo. K nim lze zařadit například Václava Rejchla staršího, či Rudolfa Němce, kteří na kultivovaném jazyku nových staveb, ale také na celkové urbanizaci východočeských měst mají svůj lví podíl. Kniha tak ukazuje výsledky jejich práce v tom nejlepším světle, neboť jsou objevné a srovnatelné s velikány české architektury.

Knihu editorsky připravil Petr Urlich, profesor dějin a teorie architektury na ČVUT a na Universitě Jana Evangelisty Purkyně, se širokým kolektivem spolupracovníků.

Expozice Slavné vily Královéhradeckého kraje bude putovní, takže si ji časem budou moci prohlédnout i zájemci v dalších muzeích, galeriích či kulturních zařízeních měst Královéhradeckého kraje a České republiky.

Záštitu nad výstavou a knihou převzal hejtman Královéhradeckého kraje, Ing. Pavel Bradík, a primátor statutárního města Hradec Králové, Ing. Otakar Divíšek.

Patronát nad celým projektem Slavné vily Čech, Moravy a Slezska, jehož je uvedená publikace a výstava součástí, převzala manželka prezidenta republiky paní Livia Klausová.