Ústí nad Labem - Kde všude se dá najít zmínka o historii domu nebo vily? Třeba v kronice mateřské školky. I s takovými úsměvnými a netradičními prameny se setkali autoři knihy, když hledali informace o slavných vilách Ústeckého kraje.

„Týká se to vily ve Varnsdorfu a České Kamenici. Například původní stavební záznamy o varnsdorfské vile se ztratily. A až v kronice mateřské školky se našel přepis konfliktu mezi zdejší radnicí a pražskými architekty. Radnici se totiž nelíbilo, že má mít nově vystavěný dům plochou střechu, podle ní zohyzdí okolní krajinu. Architekti zase vysvětlovali, že je to projev moderní doby. A díky tomuto dopisu byl dům postaven i s diskutovanou plochou střechou,“ říká novinář a jeden z autorů knihy Martin Krsek, který v minulosti seriál o slavných vilách Ústeckého kraje publikoval v MF DNES.

Kniha Slavné vily Ústeckého kraje představuje zajímavé a významné objekty, které byly postaveny v posledních 150 letech. Své zastoupení tu mají honosné secesní a novorenesanční domy, ale i majestátní funkcionalistické objekty a nejnovější architektonické počiny. Staršími sestrami této publikace jsou již zveřejněné knihy o vilách v Praze či Brně.

„Když jsme se v roce 2001 přestěhovali do krásné Trmalovy vily v pražských Strašnicích, chtěli jsme ji představit veřejnosti. V úvahu připadala expozice víc takových výjimečných vil v Praze. Později se z toho navíc vyklubala kniha. Lidé si totiž z výstavy chtěli také něco odnést domů,“ vysvětluje Marek Veselý z umělecké agentury Foibos, která knihy o vilách vydává.

Na Prahu navázaly další kraje jako Jihomoravský, Jihočeský a Olomoucký. „Teď se přidává Ústecký region a když vše půjde hladce, nejpozději v prvních měsících příštího roku by mohly mít zveřejněny své slavné vily všechny regiony v Česku,“ dodává autor celého projektu Oldřich Janota.

Původně měla být publikace o severočeských vilách jakousi kompilací již zveřejněných informací o zajímavých stavbách.

„Jenže literatura k této problematice prostě neexistuje. Museli jsme čerpat hlavně z archivů. Velkým handicapem bylo, že jsme téměř nemohli sehnat původní majitele nebo jejich potomky,“ objasňuje další z přispěvatelů knihy o vilách v Ústeckém kraji Tomáš Pavlíček.

Jak dále vysvětluje, absence pramenů a problém s pamětníky jsou způsobeny hlavně děním okolo poloviny 20. století. Nejprve byli z pohraničí vystěhováni Češi, pak za války Židé a po osvobození zase Němci. „A německá minulost měla být svým způsobem zapomenuta. To se bohužel dotklo i vil. Drtivá většina jejich majitelů byli totiž právě Němci - podnikatelé nebo průmyslníci. Z toho důvodu bylo těžké zjistit autora architektonického projektu a pamětníky,“ popisuje. Kniha je rozdělena do pěti časových období. Druhou polovinu 19. století reprezentuje například zámek Velké Březno či Křížova vila v Žatci. Počátek 20. století zastupují zpravidla secesní a romantizující stavby.

„Největší soubor představuje meziválečnou architektonickou tvorbu. Naopak sporadicky se zmiňujeme o poválečných a novodobých vilách. Protože po únoru 1948 se už nedá hovořit o vile jako takové, ale spíše o rodinném domě,“ doplňuje Tomáš Pavlíček. Zajímavých vil je podle Pavlíčka v kraji spoustu - nejen padesátka uveřejněných - chybí k nim však jakékoliv údaje, nebo jsou v hodně zbědovaném stavu.

Chotkova vila ve Velkém Březně postavená v letech 1842 - 1844, koncem 19. století přestavená. V dnešní době je tato půvabná stavba známá spíše pod označením zámek Křížova vila v Žatci postavená v roce 1865, později prošla několika přestavbami. V současnosti slouží jako pobočka žateckého muzea K. A. Polánka.

Vila Švagrovských v Bechlíně postavená v letech 1874 - 1875, mezi časté návštěvníky tohoto domu patřil básník a spisovatel Jan Neruda.

Domy pro železniční zam. v Žatci postavené v letech 1909 - 1911 (a 1919), jejich autorem je jeden z nejznámějších českých moderních architektů, Jan Kotěra.

Hüblova vila v Ústí nad Labem postavená v letech 1923 - 1924, patří mezi dvě známá díla, která v republice postavil slavný architekt Otto Prutscher.

Petschkova vila v Ústí nad Labem postavená v letech 1929 - 1931, nechal si ji postavit syn nejbohatšího českého podnikatele první republiky - uhlobarona Ignaze Petschka

Kde kniha též vyšla

Podobná knižní publikace o místních starých a slavných domech vyšla také v Praze, Brně, Jihomoravském, Olomouckém a Jihočeském kraji.