Atraktivní projekt Slavné vily Čech, Moravy a Slezska včera dorazil do Hradce Králové. Na vernisáži výstavy věnované pozoruhodným menším stavbám uplynulých dvou století na Královéhradecku byla také pokřtěna kniha fotografií a stručných příběhů nazvaná Slavné vily Královéhradeckého kraje. Výstava, která v Muzeu východních Čech potrvá do 29. června, je jen jiným „skupenstvím“ knihy. Obě formy obsahují profesionální fotografie nejpozoruhodnějších staveb v kraji tak, jak si je vyhlédly oči architektů a historiků.

Fenomén bydlení

„Pojem bydlení je fenoménem dvacátého století,“ řekl při této příležitosti jeden z autorů projektu architekt Petr Urlich. „Dobré bydlení je zhmotněním snu o krásném, pohodlném a plném, především rodinném a společenském životě. Objekty, které jsme vybrali, v mnohém vypovídají o vývoji lidských představ o kvalitním bydlení, dobových možnostech a schopnostech architektů, stavitelů a řemeslníků.“

Bonbonky

Výstava v Muzeu východních Čech představuje na snímcích hradeckého fotografa Miroslava Podhrázského jedenapadesát vil, které v kraji vyrostly od poloviny devatenáctého století až do současnosti.

Hradec Králové má v souboru několik nádherných kousků. Prostřednictvím fotografie i krátkého příběhu se návštěvník výstavy může podrobněji podívat například na novorenesanční Wiplerovu vilu na Orlickém nábřeží, vilu Otakara a Marie Klumparových v Nezvalově ulici, vilu stavitele Roberta Schmidta na třídě Karla IV. i proslulou vilu Václava Píši ve Střelecké ulici.

K nejkrásnějším zaznamenaným mimohradeckým objektům patří Flečkova vila v Hořicích, rozlehlá a reprezentativní vila Otakara a Karly Čerychových v Jaroměři a velmi pozoruhodné dřevěné sídlo spisovatelky Marie Pujmanové v Potštejně.

Host do domu

„Původní seznam nejkrásnějších vil v Královéhradeckém kraji, které jsme chtěli zaznamenat a nafotografovat, měl sto šedesát položek,“ pokračuje architekt Petr Urlich. „Z toho vyplývá, že ne všude jsme byli vítáni. Některé objekty jsou dnes kulturními památkami, některé vlastní města nebo muzea. Tam pro nás nebyl problém, setkávali jsme se většinou se vstřícností. Jinak tomu bylo u domů, které jsou v soukromém vlastnictví a slouží k bydlení. Lidé, kteří rodinný majetek zpravidla restituovali nebo zdědili, se často rádi pochlubili nádherným dílem, zachovalým nebo rekonstruovaným interiérem a dochovaným původním zařízením,“ vzpomíná na zajímavou práci fotograf Miroslav Podhrázský. „V některých případech se ovšem lidé báli vůbec ukázat a přiznat majetek, natož pustit nás do domu s vzácným vybavením a zpřístupnit půdorys stavby – z důvodů, které není nutné vysvětlovat. Na nikoho jsme netlačili, respektovali jsme odmítnutí.“

Novostavby

V řadě secesních a neorenesančních vil i děl slavných architektů uplynulých dvou století našly svoje místo i současné vily. Styl, který se všemi jeho věžičkami, sádrokartony a umělými okny kdosi trefně nazval „podnikatelské baroko“, má naštěstí i svoje osvícence. Autorem jedné z nejpozoruhodnějších vil dneška je známý architekt a „sklepák“ David Vávra, který vytvořil pro stejně osvícené investory nádherné bydlení na Slunečném vrchu ve Vrchlabí.

Zajímavou součástí výstavy (i její knižní podoby) jsou stručné příběhy vil a jejich proměny v čase, které vzpomínají na krušné důsledky socialistických demolicí a necitlivých oprav i cestu zpět mezi architektonické skvosty.

Umělecká agentura Foibos připravila v rámci edice Slavné vily již osmou knihu a osmou výstavní expozici, tentokrát věnovanou vilám a rodinným domům Královéhradeckého kraje. Kniha bude mít křest společně s výstavou dne 27. března 2008 v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Na její přípravě se podíleli Petr Ulrich (editor), Blanka Adámková, Miloš Buroň, Jan Falta, Lenka Nyklová, Vladimíra Paterová, Jakub Potůček, Radomír Rais, Alexandr Skalický st. a fotograf Miroslav Podhrázský. Vznikla s přispěním Královéhradeckého kraje, města Hradec Králové a dalších měst Královéhradeckého kraje ve spolupráci s Muzeem východních Čech v Hradci a Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištem v Pardubicích.

Kniha Slavné vily Královéhradeckého kraje přináší 51 příkladů vilových staveb a rodinných domků, líčí jejich vznik a následné osudy i jejich současný stav v rozpětí dlouhého období od sedmdesátých let XIX. století až po současnost. Každé ze staveb je věnována samostatná kapitola, doprovázená archivními fotografiemi, plánky i snímky jejich současného stavu.

Královéhradecký kraj zaujímá ve vývoji našich zemí důležité místo. Bez ohledu na hledání konkrétních výjimečností či zvláštností, charakterizující to které město či sídlo, patřily východní Čechy, už také díky osvíceným a důležitým osobnostem společenského, podnikatelského, ale i politického a kulturního života, k „baštám“ modernistických tendencí nejen v architektuře. Hradec Králové, Náchod, Jaroměř, stačí vyslovit jména těchto měst, a okamžitě se vybaví celá řada jmen a událostí spojovaných s kulturním, uměleckým, ale také stavebním ruchem. To připomíná i Karel Herain v časopise Umění z roku 1930, a dává do souvislosti v případě podivuhodného období ve vývoji Hradce Králové především „dávné příznivé okolnosti, které pozdvihovaly Hradec v popředí celého státu, zejména ale zřejmou snahu o vyniknutí a smysl pro vyšší formu životní“.

Významná byla role dvou starostů města Hradce, Ladislava Pospíšila a především Františka Ulricha. Ta Ulrichova zejména díky jeho přesahu k významným evropským metropolím, které hojně navštěvoval, a ze kterých přinášel utříděné poznatky „uzpůsobené menším poměrům hradeckým“(K.Herain). Představitelé města přitom neváhali nikdy pozvat k řešení významné odborníky z vysokých škol uměleckých, kteří přišli z hlavního města, a plně se soustředili na práci nejen v Hradci, ale i v ostatních místech.

Celková koncepce knihy je nepatrně jiná. Namísto delších úvodů k jednotlivým obdobím, je i celková charakteristika místního stavebního umu převedena do textu pojednávajícím o jednotlivých vilách, kde se také lépe demonstruje ta která odlišnost či ten který individuální přínos. Publikace rozebírá v obsáhlém úvodu pojem vila, jak z hlediska obecné charakteristiky významové, tak také stylové. Všímá si moderní typologie obytného domu, jejího ukotvení v tehdejší teorii a srovnávacích příkladů charakteristických předloh pro různorodou škálu místních stavebníků. Také jiným způsobem definuje časovou posloupnost, která vychází spíše z představy o kontinuálním vývoji klasické i abstraktní estetiky na konci devatenáctého a po celé dvacáté století, než z přísného označení zavedených směrů architektury obou století.

S pronikáním stylové i technologické modernosti do východočeských měst se samozřejmě uplatila tvorba významných architektů, jejich kanceláří a stavitelských firem. Vedle výrazové jistoty takových veličin jakými byli Bedřich Bendelmayer, Hubert Gessner, Jan Kotěra, Pavel Janák, Josef Gočár, Otakar Novotný a ostatní ( například B. Waigant, Vladimír Fultner, Oldřich Liska, Ladislav Machoň….) to jsou především velké stavitelské firmy, které rozšiřují pole své působnosti na celou oblast. V.Nekvasil a celá řada dalších tak „exportují“ zavedené stavební technologie především cihelných podélných konstrukčních systémů, uplatňovaných na dvoutraktových či třítraktových dispozicích, doplňovaných postupně modernějšími železobetonovými konstrukcemi skeletovými. Samozřejmě i zde existovala celá řada místních stavitelů – architektů, kteří se snažili o udržení kroku s dobou. A řekněme si, že se jim to s úspěchem dařilo. K nim lze zařadit například Václava Rejchla staršího, či Rudolfa Němce, kteří na kultivovaném jazyku nových staveb, ale také na celkové urbanizaci východočeských měst mají svůj lví podíl. Kniha tak ukazuje výsledky jejich práce v tom nejlepším světle, neboť jsou objevné a srovnatelné s velikány české architektury.

Knihu editorsky připravil Petr Urlich, profesor dějin a teorie architektury na ČVUT a na Universitě Jana Evangelisty Purkyně, se širokým kolektivem spolupracovníků. Expozice Slavné vily Královéhradeckého kraje bude putovní, takže ji časem budou moci zájemci zhlédnout i v dalších muzeích, galeriích či kulturních zařízeních jiných měst Královéhradeckého kraje a České republiky.

Záštitu nad výstavou a knihou převzal hejtman Královéhradeckého kraje Ing. Pavel Bradík a primátor statutárního města Hradec Králové Ing. Otakar Divíšek. Patronát nad celým projektem Slavné vily Čech, Moravy a Slezska, jehož je uvedená publikace a výstava součástí, převzala manželka prezidenta republiky paní Livia Klausová.