Kraj ji chce využít pro expozici o secesním stylu, textilním průmyslu v Brně a rodině původních majitelů. O peníze na opravy v řádu desítek milionů korun požádá kraj Evropskou unii. Přesné náklady určí teprve podrobný projekt, řekl dnes náměstek hejtmana Václav Božek.

"Prostor chceme využít pro prezentaci a expozice, které se budou týkat jednak životního stylu v období secese, jednak života rodiny Löw-Beerů a s tím souvisejícího textilního průmyslu v Brně," řekl Božek.

Projekt je potřeba sladit s opravami vily Tugendhat, kterou vlastní město Brno. Rekonstrukce jediné české stavby moderního umění zapsané na seznamu UNESCO začala letos po dlouholetých odkladech. Bude stát asi 146 milionů korun, peníze taktéž poskytla Evropská unie.

Löw-Beerova vila by se teoreticky mohla stát novým nástupním prostorem do vily Tugendhat. Leží blíže k centru města v rušné Drobného ulici naproti parku Lužánky. Návštěvníci by prošli Löw-Beerovou vilou a přes zahrady ve vnitrobloku by vystoupali k vile Tugendhat. Kraj se na tom ale musí dohodnout s městem. "Bylo by dobře, kdyby k propojení došlo, bude to záležitost dalšího jednání," uvedl Božek.

Obě stavby už kdysi tvořily jeden volně spojený celek. V Löw-Beerově vile bydleli rodiče Grety Tugendhatové, kteří jí pro stavbu nového domu pro její rodinu poskytli horní část zahrady s krásným výhledem na Brno.

Löw-Beerovu vilu nechal v letech 1903 až 1904 v secesním slohu postavit brněnský textilní průmyslník Moritz Fuhrmann. Jeho synové dům v roce 1913 prodali továrníkovi Alfredu Löw-Beerovi. Autor projektu není podle knihy Slavné brněnské vily jednoznačně znám. Někteří autoři jmenují vídeňského architekta Franze von Neumanna. Vilu později využívala nacistická tajná policie, po válce ji spravoval stát. Domov mládeže v ní sídlí od 60. let.